Vrbětice, Covid, Klaus a ruská pátá kolona – zřejmé souvislosti

Vrbětice, Covid, Klaus a ruská pátá kolona – podivné avšak zřejmé souvislosti

aneb

Stín "Železného Felixe" nad Českou kotlinou

 

Slušného průměrně inteligentního jedince musí trknout již skutečnost, že vedle rudo-hnědé koalice (KSČM+SPD) zpochybňují ruskou stopu vehementně právě někdejší kádroví pracovníci pražské filiálky KGB (Prognostického ústavu), zřízené kdysi Antropovem (viz např.info zde !)  😎 

Je úsměvné, potažmo trapné, domáhají-li se titíž jedinci, kteří dodnes zpochybňují nejen důkazy o podílu ruské rozvědky na otravě Litviněnka, Skripalových či Navalného, ale i o ruské odpovědnosti za Katyňský masakr, potlačování lidských práv v RF a ruské vojenské přítomnosti na Donbasu,  důkazy o zapojení GRU do útoku na muniční sklad ve Vrběticích.

A stejně tak asi není žádnou náhodou, že stejně jako profesor Ješita zpochybňuje západní směřování ČR, nebezpečí ruského vlivu a podíl ruské tajné služby na teroristickém útoku ve Vrběticích,  zpochybňuje aktuálně i  nebezpečí Covidu-19 a smysluplnost protipandemických opatření  (Covid-19 i akce GRU jsou dle něj mystifikací).

K tomu, abychom shodili ze stolu rádobyargumenty zlomyslného agenta Ovara, stačí špetka zdravého rozumu. Příkladem může být jeho výmysl o existenci "dvou vyšetřovacích verzí" anebo nesmyslné tvrzení, že "celých 7 let BIS nic nevyšetřila a nyní najednou se vytasila s údajnou ruskou stopou" ... když každý trochu soudný či informovaný člověk ví, že do r. 2018, kdy byli dotyční identifikováni britskými vyšetřovateli jako atentátníci ze Salisbury, nemohla si naše BIS tyto osoby spojit s GRU a výbuchem ve Vrběticích. (Asi jen neuvěřitelnou shodou náhod zrovna tehdy spustil hradčanský kremlobot dehonestační kampaň proti "čučkařům" z BIS a zároveň se z tajné služby pokusil vymámit seznam odhalených ruských špionů v ČR!)

Zrovna tak málokdo asi pochybuje, že majitele bulharské firmy vlastnící předmětnou munici ve Vrběticích někdo otrávil jen tak náhodou ... a že (kromě 4 muničních skladů na Ukrajině) dalších 5 muničních skladů (využívaných toutéž firmou) vyletělo zároveň v Bulharsku úplnou náhodou v téže době, navíc krátce po návštěvě téhož komanda GRU.

Zrovna tak nepřekvapuje, že právě Václav Klaus, který je zároveň tváří antibruselského odboje i protagonistou proruské politiky a maskotem ruské páté kolony, vystupuje ruku v ruce s českými stalinisty a hnědo-rudou frontou  a je miláčkem ruských režimních médií  (stejně jako slovenští kremloboti Harabin, Fico a Kotleba).

Ačkoliv se zdají být tyto postoje a aktivity zcela nekompatibilní, ve skutečnosti mají společného jmenovatele – vytváření chaosu a nejistoty, nedůvěry v parlamentní demokracii. Ruské tajné služby a ruský režim obecně změnily totiž taktika a namísto šíření zprofanované marx-leninské ideologie se dnes věnují prostě šíření ideologie nenávisti, nihilismu a konspiračních teorií, daleko přijatelnějších pro ideologicky indiferentní lůzu, pro kterou jen zhroucení stávajícího řádu skýtá perspektivu, že se sama stane státotvornou složkou.

A není tak zřejmě náhodou, že v řadách antirouškařů, trumpistů, žluťásků i bojovníků proti „bruselskému protektorátu“, NATO a EU, se vesměs srocují titíž občané.

Nevím jak slušně nazvat zlomyslné, bezcharakterní kreatury typu Fica, Klause, Chmelára a Kotleby, kteří málem natáhli bačkory po covidu, ale navenek dál tvrdí, že jde o "chřipečku" a sabotují protipandemická opatření jen kvůli tomu, že je podporují jejích oponenti a chtějí si získat podporu / sympatie ze strany slabomyslné lůzy, resp. oponenty zkompromitovat lživými "argumenty": https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/slovensko-robert-fico-na-chate-covid-strasna-nemoc-ockovani-opatreni.A211029_113147_zahranicni_kha 

- A propos: Pokud slušný člověk zjistí, že pochoduje v jednom šiku s Volným, Klausem, Foldynou, Harabinem a Kotlebou - měl by se nad tím / nad sebou zamyslet !!! 

Přesné: https://komentare.sme.sk/c/22776296/co-je-toto-za-stat-pise-michal-havran.html 

 Já bych se spokojil s tím, kdyby už těmto hňupies začali vystavovat faktury za léčbu a blokovat neschopenky a náhrady mzdy za karanténu, kterou jim platíme ze svého my, troubové zodpovědní... populističtí politici se ovšem bojí všude sáhnout po nepopulárních opatřeních, dokud nenastane katastrofa 

 

Tím se dostávám k pointě, resp. souvislostem naznačeným v titulku.

Právě Vrbětická kauza, resp. mediální a internetové diskuze okolo ní totiž představují pomyslný lakmusový papírek, ukazující jak pevně v naší zemi zapustila kořeny ruská pátá kolona, resp. Ruskem motivované a sponzorované proruské, resp. asociální podhoubí, z něhož se nejen rekrutuje personální základna desítek otevřeně proruských skupin a organizací, ale i potenciální ruští žoldáci.

Není totiž vzácností, že tito bojůvkáři, reprezentovaní Foldynou či Vyvadilem, dávají nepokrytě najevo svou připravenost uchýlit se k otevřené diverzi a sabotážím v případě potenciálního konfliktu s Ruskem, jemuž vyjadřují hrdě loajalitu.

 

Tato aféra bohužel též ukazuje - skrze internetové diskuze – nejen to, jak silná a agilní je u nás ruská pátá kolona, jejíž činnost již hraničí s vlastizradou, resp. každopádně porušuje další zákony, ale také skutečnost, že bezpečnostní orgány, BIS a MV, a justice by měly začít konečně konat, dokud kremloboti podvracejí stát jenom orálně. Takto začínali i henleinovci a Gottwaldovy úderky – a víme, kam to vedlo! 

Již ze zákona, bez nějakých bylo by povinností BIS v první řadě zablokovat všechny internetové stránky a FB-skupiny ruské páté kolony, které jednoznačně porušují české zákony (výzvami k porušování zákonů, propagací terorismu a zločinných režimů, antisemitismem a xenofobními útoky, pomluvami a šířením dezinformací a poplašných zpráv, ale i verbováním žoldáků pro separatistické jednotky na okupované Ukrajině, resp. protizákonnou službou v tamních žoldnéřských / teroristických komandech) a zahájit evidenci zdejších kremlobotů, tj. postupovat prostě podle platných českých zákonů ...

 

Jestliže ruské úřady (podporující kdejakou zločinnou diktaturu) si dovolily zařadit organizace Navalného anebo sdružení pozůstalých po teroristickém útoku v Osetii "Matky Beslanu" mezi teroristy, po bok teroristické sítě Al-Káida a Islámského státu, je absurdní, že u nás se mohou veřejně producírovat členové gangu Noční vlci a vyloženě protistátní, fašizoidní a stalinistické bojůvky s rudými prapory  ... o desítkách virtuálních odnoží ruské páté kolony na Facebooku a stovkách proruských trollů napojených na Sputnik a ruskou ambasádu a šířících dezinformace a nenávist k základům tohoto státu na internetu ani nemluvě.

Hlupák či zlomyslný skřet srovnávající členství v EU s Protektorátem BuM, protiepidemická opatření s antisemitskými Norimberskými zákony a uzavření hospod s Osvětimí, je bohužel vůči rozumným argumentům zcela imunní a pod „správným vedením“ (indoktrinací) či v rámci davu a s pocitem beztrestnosti se může obratem změnit (jak dokazuje nedávná minulost, hnědá i rudá) v krvežíznivého maniaka. I nacistické a bolševické hnutí začínalo povykováním lůzy po ulicích a mediálními štvanicemi!

A nemusíme chodit daleko. V čerstvé paměti máme nejen srebrenický a vukovarský masakr, ale třeba řádění „antisystémových“ bojůvek v ulicích Paříže, Washingtonu či Berlína, kterému tak nadšeně aplaudovali naši „kverulanti“ a kremloboti.

 

 

A zopakuji, že není náhodou, že v řadách antirouškařů, trumpistů, žluťásků i bojovníků proti „bruselskému protektorátu“, NATO a EU, se vesměs srocují titíž občané. Lubjanka prostě jen změnila taktiku, oprostila se od komunistické ideologie a namísto vytváření infiltrace a manipulování mezinárodním levicovým hnutím zcela oportunisticky a cílevědomě sponzoruje a podněcuje všechny radikální skupiny a antisystémová hnutí – od islamistů přes nácky až po anarchisty – s cílem vytvořit chaos a destabilizovat západní demokracii.

 

Lůza na Kapitolu i v ulicích Prahy, Bratislavy, Paříže, Berlína …– doslova zhmotněný armageddonský sen!! Na tohle se v Kremlu těšili celých sto let! Ani se nedivím, že naši antiamerikanističtí skřeti a antiEu/NATO-revolucionáři hýkají nadšením, společně s Rusáky a maoisty.

 

Každý rozumný člověk dávno ví, že těmto řvounům, nejde ani o svobodu, ani o roušky či vakcínu, nýbrž o rozbití právního státu a nastolení situace, kdy padesátka magorů s klacky či flintami stojí nad zákonem. (Začíná to tím, že jednotlivec dnes dostane za porušení protiepidemických opatření pokutu, zatímco tlupě vřískajících vagabundů se policajti obloukem vyhnou a dělají jakoby nic, čímž primitiv dostává signál, že v rámci davu je nedotknutelný).

Francouzští socani a profesionální "proletáři" nasměrovávají Francii směrem k systému, ze kterého jsme se my před 30 lety horko těžko vysvobodili. Chybí jim holt zkušenost reálsocialismu ... ostatně i naši hlupáci postrádají schopnost reflexe a vzpomínají na "báječná léta pod psa" (viz třeba: https://www.facebook.com/fero.hrabal/media_set?set=a.502456976461054&type=3 )! , resp. volají po sebezničujícím Czexitu - viz blog "Brexit a riziko referend v České kotlině": https://ferohrabal.blogspot.com/2018/12/riziko-referend-v-ceske-kotline.html Bohužel.Na chudé duchem ovšem neplatí žádný argument.

 

Zlomyslní rudí švábové sice žluťáskům kreslí pomalu aureolu revolucionářů a bojovníků za spravedlnost a přirovnávají je k mírumilovným ruským nebo čínským aktivistům a důchodcům mláceným omony, ale já osobně mám k žluťáskům averzi nejen kvůli tomu, že největší křiklouni z nich mají aspoň třikrát vyšší příjem, než je můj starobní důchod (i s trapným příplatkem za odboj vůči opravdové tyranii) a nezřídka dávají najevo sympatie právě k ideologii, v jejímž jméně jsem strávil několik let v base a většinu života v reál-socialistickém lágru, kde se mi ani nesnilo o životě, který si žijí oni.

Hlavně mám však obavy, aby za Žlutými vestami nebyli ti samí soudruzi, jako onehdy za Rudými brigádami a Černým zářím (i za různými "mezinárodními svazy" a "světovými federacemi" studentstva, míru, žen atd., sídlícími v Praze či Moskvě)!

Organizátoři žlutého teroru nejsou žádní rozhořčení občané. Rudé prapory se srpem a kladivem (stejně jako ty rudo-černé) v rukou některých "aktivistů" mnohé naznačují… každopádně dělají všechno proto, aby se Francie  vydala venezuelským směrem

Tohle již není projev lidové nespokojenosti s politikou vlády, nýbrž další z organizovaných pokusů rozbít "prohnilou kapitalistickou společnost" a obrodit ji stylem a la Venezuela. Bude zajímavé zjistit, kdo se se skrývá v pozadí této guerilly. Možná tytéž síly, které byly v pozadí všech těch "mírových hnutí" a levičáckých organizací (ale i teroristických brigád – AD, BR, FRA, GRAPO, PFLP, PL, N17 atd.) řádících v západní Evropě v 60. a 70. letech! Normální občan se nevypraví demolovat policejní radary a bankomaty, lámat mýtné brány, rozbíjet výklady a podpalovat auta Molotovovými koktejly jen proto, že se mu nelíbí ekonomické reformy.

Za pozornost stojí již skutečnost, že řada protagonistů tohoto hnutí (jmenovitě Éric Drouet a Maxime Nicolle nebo fašista Hervé Ryssen, odsouzený za popírání holokaustu,) patří k ultrapravicovým organizacím, resp. jde o dobrodruhy účastnící se bojů na Donbasu po boku ruských žoldáků a proruských separatistů (jako Victor Lenta, Sergej Munier a Mickaël Takahaši), a během těchto "sociálních bouří" došlo – kromě vyloženého vandalismu a rabování – jak k projevům antisemitismu, tak k šíření anarcho-komunistické propagandy.

(viz třeba článek "V ŘADÁCH FRANCOUZSKÝCH ŽLUTÝCH VEST SLOUŽÍ BOJOVNÍCI Z DONBASU": https://www.respekt.cz/politika/v-radach-zlutych-vest-slouzi-bojovnici-z-donbasu )

Však u nás patří mezi jejich patrony a obdivovatele třešničkáři-stalinisté jako Semelová, Skála a Filip, případně srbský anarchista a kremlobot Foldyna. Stačí ostatně sledovat, jak se zalykají radostí nad nepokoji kremloboti a redaktoři ruských režimních médií, která jinak přehlíží brutální zásahy OMONů vůči sebemenší skupince mírumilovných demonstrantů s transparentem, hladovým důchodcům nebo staříkům protestujícím proti drastickému prodloužení odchodu do penze.

Ani by mne nepřekvapilo, kdyby v pozadí "lidové vzpoury" stáli titíž manipulátoři, jako v pozadí našich sdružení bojovníků proti EU a NATO (DSSS Tomáše Vandase, spolku Hej, Občané! Žarka Jovanoviče, Národní demokracie Adama Bartoše atd.)

 

Možná to někoho překvapí, ALE tak, jako kdysi jezdili do Moskvy anarchisté a komunisté (slovy Gottwaldovými) "učit se, jak zakroutit buržujům krky", dnes tam putují z celého světa i náckové, aby absolvovali kurzy, jak rozvrátit EU a NATO, … a ztroskotanci a naivní pitomci typu Monsona, Seagala, Depardieua a Snowdena. Přesně v souladu s Leninovou tézí o "užitečných idiotech".

Aktivizace ultrapravicových a ultralevicových uskupení − jako jsou Ruská národní jednota (RNE), Slovanský svaz, Ruská pravoslavná armáda, Černá sotňa, Bílá legie, Pamjať, Strana národní suverenity Ruska (NDPR), Fronta národní spásy, Jiné Rusko, Nacionálně-revoluční fronta, Severská aliance, Křesťanský stát – Svatá Rus, Sláva Rusku, Lidově-nacionální strana, Ruská nacionálně-socialistická strana (RNSP), atd., atd.  − která pojí xenofobie, šovinismus a idea imperiálního revanšismu, jen dokresluje obrázek ruské společnosti na prahu nové totality. Šokujícím obrázkem pro veterány Velké vlastenecké musí být pohled na neonacisty pochodující ulicemi někdejšího Leningradu (dnes St.Peterburgu).

 

 – viz  článek  "MOSKVA – Odvěká Mekka světové reakce"

https://ferohrabal.blogspot.com/2019/01/moskva-mekka-svetove-reakce.html

+

POCHOD PODLÝCH "REVOLUCIONÁŘŮ":

http://ferohrabal.blogspot.co.id/2017/04/pochod-podlych-revolucionaru.html

Pokud připočteme k akcím ruských tajných služeb (teroristickým atentátům, úkladným vraždám, kybernetickým útokům a dezinformačním kampaním) genocidu Čečenců, okupaci Abcházie, Jižní Osetie, Krymu a Donbasu, vyzbrojování a politickou podporu všemožných diktátorů - od Lukašenka, přes Maduru a Assada až po krvavou barmskou juntu,

je zřejmé, pro Rusko nadále plně platí někdejší Reaganovo označení - ŘÍŠE ZLA !!

To ruský režim vypustil z láhve džina kavkazského a afghánského terorismu, který do sovětské okupace Afghánistánu a genocidy severokavkazských národů neexistoval. Afghánští a čečenští mudžáhidi, zocelení bojem s ruskou armádou, dnes uplatňují své zkušenosti v řadách Islámského státu. Nyní zloděj vykřikuje „chyťte zloděje“. Iniciátor terorismu nabízí Západu, že mu pomůže s likvidací terorismu. SSSR patřil i k hlavním dodavatelům konvenčních zbraní do Iráku za vlády Saddáma Hussaina (dodal mu např. rakety SCUD - hlavní nosiče zbraní hromadného ničení) a zároveň bojkotoval akce mezinárodního společenství proti Saddámovi. (Sovětští poradci působili v Iráku od 60.let. Komunistický blok dodal do Iráku tisíce tanků, bojových vozidel pěchoty, obrněných transportérů a dělostřeleckých systémů, stovky letadel a prostředků protivzdušné obrany a zajišťoval výcvik pro tisíce příslušníků obsluh - zhruba 70 % irácké výzbroje. V r. 1987, v době vrcholící irácko-iránské války, objem irácko-sovětského obchodu např. vzrostl o 46% oproti r. 1986.)

Není ostatně pochyb, že operace „Islámského státu“ neřídí žádní fanatičtí islamisté, parta primitivních psychopatů, nýbrž zcela racionálně uvažující bývalí důstojníci irácké tajné služby, kteří absolvovali výcvik v KGB, SVR a GRU, využívající islamistickou ideologii pragmaticky pouze jako nástroj k dosažení mocenských cílů (viz např. https://kyleorton1991.wordpress.com/2015/04/21/saddam-husseins-regime-produced-the-islamic-state/). Pro ně jsou pak oni vraždící pomatenci jen figurkami na šachovnici. Během let 1973-2003 působilo v Iráku na 70.000 ruských vojenských poradců, z nichž mnozí působili jako zpravodajští a bezpečnostní specialisté. To je známo i z dokumentů objevených v Iráku v r. 2003 (viz  třeba "The World Was Going Our Way The KGB and the Battle for the Third World" by Christopher Andrew & Vasili Mitrokhin, N.York: Basic Books, 2005: http://www.meforum.org/973/the-world-was-going-our-way, 

resp. http://www.strategypage.com/htmw/htintel/articles/20061010.aspx 

nebo http://www.nationalobserver.net/1999_winter_campbell.htm ). 

Iráčtí zpravodajci absolvovali kurzy ve speciální škole SVR [Služby vnější rozvědky] v Moskvě dokonce ještě těsně před americko-britským útokem. Během války v Zálivu pokračovaly ve své práci rezidentury SVR a vojenské rozvědky [GRU] při ruském velvyslanectví v Bagdádu. Jejich úkolem bylo zajistit archívy zvláštních služeb Saddáma Husajna a nábor mezi iráckými důstojníky a agenty! (Jen několik dnů před počátkem anglo-americké operace přijely do Bagdádu dvě skupiny "silové podpory" SVR zvané Clona.).

Ruská zahraniční politika je stejně nová, jako chvalozpěvy ruských politiků na masového vraha Stalina či nedávná tvrzení ruských oficiálních médií o oprávněnosti okupace ČSSR (kvůli hrozícímu ozbrojenému převratu / vpádu imperialistů a fašistů) nebo údajném pozvání okupačních vojsk A. Dubčekem v ´68.

Pro naivní snílky žijící v iluzi o "Novém Rusku" by měl být varováním provokační článek s názvem "Československo by mělo být Sovětskému svazu za rok 1968 vděčné: historie pražského jara", který zveřejnil server televize Zvezda, oficiální mediální kanál ruského ministerstva obrany, 21. 11. 2017, tedy v den oficiální návštěvy Miloše Zemana v Rusku.

Ústředním motem tohoto pamfletu je, že "Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa v roce 1968 zmařila převrat a zajistila zemi 20 let míru". Už jen tento pouhý článek by měl každému soudnému čtenáři otevřít oči. Zcela jednoznačně totiž ukazuje, že v čele RF stojí nepoučitelní revanšisté. TV Zvezda totiž není nějaký okresní plátek či soukromá regionální televize, nýbrž hlásná trouba Putinova režimu.

https://tvzvezda.ru/news/qhistory/content/201711210834-qi97.htm

Důvěryhodnost a nezávislost ruských médií dosvědčují oněch pět různých (tj. zfalšovaných), "zaručeně pravdivých" verzí sestřelení malajského boeingu předložených postupně ruskými úřady nebo ruské mysteriózní reportáže o masových demonstracích proti průjezdu US Dragons-konvoje přes ČR.

 

Polemizovat dokola s bláboly a posměšky kremlobotů, frustrátů a trollů, kteří sem i tak chodí jen provokovat a anebo ukájet svou touhu po zviditelnění je zbytečnou ztrátou energie, času i sebeúcty ..... …. a INTELIGENTNÍM LIDEM (návštěvníkům, kteří mají zájem se zamyslet nad mými argumenty a informacemi bez předběžné zaujatosti) JSOU K DISPOZICI MÉ ČLÁNKY na blog.cz

např.  "NOVÉ RUSKO" -- PODFUK NEBO ILUZE ? : http://ferohrabal.blogspot.sk/2017/04/nove-rusko-podfuk-nebo-iluze.html     

 

 PODIVNÉ SOUZNĚNÍ RUSKÉ PÁTÉ KOLONY, ANTIROUŠKAŘŮ, ANTIFY A ŽLUTÝCH VEST

Pokud jde o souvislost aktivit antirouškařů a působením ruské páté kolony, Chápu, že zaostalejší jedinci mají problém chápat smysl opatření a toho, co se kolem nich děje... a zlomyslní darebáci toho využívají. Tam, kde nefunguje zdravý rozum a z něj vyplývající sebedisciplina (resp. aspoň instinkt sebezáchovy), tam holt nastupuje zákon, direktivní opatření (úřední nátlak a byrokracie)! Bohužel, aktuální situace vypovídá o ignorantství významné části populace, furiantsky vzdorující nikoliv úřadům či konspiračnímu spiknutí mocných, nýbrž zdravému rozumu. Tomu lze v demokratické zemi těžko zabránit, jelikož tragickou slabinou demokracie je, že skýtá svobodu šířit bludy a rozvracet společnost i kdejakému zlomyslnému trollovi či slabomyslnému blouznivci, který by – objektivně vzato – neměl mít nejen hlasovací právo, ale ani volný přístup k internetu.

Pokud vláda nezakročí a ustoupí bláznivým požadavkům těhto slabomyslných „revolucionářů“ i testy přestanou mít smysl, jelikož je stejně nebude mít kdo vyhodnocovat a stejně nebudou lůžka ani léky. Ale komu není rady, tomu není pomoci.

Úsměvné (ale i varující) je, že proti "omezování lidských práv a svobody" prof. Prymulou a Blatným protestují i darebáci vzpomínají nostalgicky na časy komunistické diktatury anebo obdivující putinovskou kleptokratickou opričninu, resp. zbabělci, kteří si za totality netroufli protestovat ani proti povinnosti defilovat s mávátky pod tribunami, účastnit se subotniků, manifestačně volit kandidáty NF a vylepovat letáky s rudou hvězdou na svá okna, ... navíc namísto před ambasádou ČLR protestují proti čínskému viru před českým parlamentem .

 

Pokud demonstrace kverulantů, konspirátorů a zfanatizovaných blouznivců organizují - v honbě za ziskem - majitelé cestovních kanceláří, restaurací, hotelů a diskoték, je jejich záměr jasný. Stejně tak v případě "antisystémových" populistů, kteří sáhnou po jakémkoliv tématu skýtajícím jim zviditelnění, a kremlobotů a nádeníků ruské páté kolony, která hledá jakoukoliv záminku k vytváření chaosu, nihilismu a zpochybnění západní parlamentní demokracie.

V případě normálního, soudného člověka mi ovšem smysl sebevražedného odporu vůči protipandemickým opatřením uniká. Zrovna tak je úsměvné tvrzení, že třeba demonstrace na Staromáku nebo v Bratislavě se účastnili i „slušní lidé“. Copak slušný, rozumný člověk vyrazí na shromáždění organizované bandami chuligánů, rowdies, anarchistů a nácků?

Namísto děravého polo-lockdownu je třeba zavést přísné kontroly dodržování opatření, drastické postihy a penalizaci jejich porušování, zpoplatnění zdravotní péče pro sabotéry a jejich rodinné příslušníky, nepřivírat oči nad švejkováním a cynismem hlupáků a nekličkovat podle předvolebního barometru popularity.

 

Není náhodou, že právě Václav Klaus (stejně jako slovenští kremloboti Harabin a Kotleba) je zároveň tváří anticovidového hnutí i protagonistou proruské politiky, maskotem ruské páté skupiny.

A stejně tak asi není žádnou náhodou, že stejně jako profesor Ješita zpochybňuje západní směřování ČR, nebezpečí ruského vlivu a nebezpečí Covidu-19, zpochybňuje aktuálně i podíl ruské tajné služby na teroristickém útoku ve Vrběticích (Covid-19 i akce GRU jsou dle něj mystifikací).

Více již v blogu

„KORONA a VZPOURA SLABOMYSLNÝCH“

https://ferohrabal.blogspot.com/2020/09/korona-vzpoura-slabomyslnych.html

 

A propos:

Obdivovatelům „země, kde dnes znamená zítra“, provokující policii a úřady pod záminkou "boje ze svobodu" sabotováním protiepidemických opatření, bych jen rád připomenul, že stát se tohle v jejich milovaném Rusku, kde Omoni mlátí mírumilovné důchodce i když se jen pokojně prochází po ulici s transparentem, tak by tam s demonstranty surově zatočili ještě, než by vůbec zahlédli Kapitol nebo Týnský chrám z dálky, a stačil by jediný hozený šutr po policajtech a kosily by je kulomety jako vzpurné poddané v Čečensku či Ingušsku.

 

 

 

Stupňující se aktivity a agresivita ruské páté kolony a s ní spřízněné či přímo propojené antisystémové hnutí připomínají někdejší kampaně henleinovců či bolševiků deroucích se u nás k moci ve 30. letech minulého století, s nimiž si též úřady spoutané demokratickými zásadami nedokázaly poradit. A nemám na mysli jen KSČM, která představuje jakousi kremelskou agenturu, takřka oficiální zastoupení Kremlu. Vždyť komunistická strana se posledních 100 let nikdy netajila svou loajalitou a přímou podřízeností Moskvě.

Mám na mysli tu tisícihlavou ruskou pátou kolonu sdruženou v desítkách reálných či virtuálních uskupení, resp. amorfní masu jedinců zatím neorganizovaných ale vzájemně spjatých buď ideologicky nebo prostě cílem, společným nepřítelem; demokracií zhrzených deprivantů posedlých nejen nenávistí vůči evropským hodnotám, ale společnosti jako takové, kteří vždy tvořili onen kanónenfutr populistických mesiášů a profesionálních revolucionářů.

 

Právě z jejich řad se rekrutují i členové slavjanofašistické aliance, ohánějící se vzletnými hesly o slovanském bratrství, resp. zaobalené do hávu ezoteriky a slovanského folklóru. Pod eufemistickými názvy jako "Slovanský kruh", "Slované / Slovania", "Slovanské bratrstvo" anebo „Rusko, jeho krásy a pamiatky“  skrývají se vesměs tytéž buňky ruské páté kolony, jaké představují různé facebookové skupiny "Přátelé Ruska" nebo "Rusko bez cenzury", vyznačující se více či méně otevřenou nenávistí k EU/NATO a parlamentní demokracii a věnující se šíření ruské propagandy a protizápadních konspirací, však nezřídka je  jejich členská základna totožná s vyloženě vlastizrádnými skupinami jako "Češi a Slováci pro vstup do Ruské federace", „Přátelé RF a Vladimíra Putina“ (https://www.facebook.com/groups/PutinOfficial) anebo "Rusko - záruka míru a naší svobody"!

 

Stejně tak hovoří samo za sebe, že facebookové skupiny ruské páté kolony - typu „Přátelé Ruska v České republice“ nebo „Priatelia Ruska v Slovenskej Republike“ - sdružují vedle ryzích antiamerikanistů i různé nácky, antisemity, xenofoby a bojovníky proti EU a NATO (kteří nemají vesměs ani vědomosti o ruské kultuře, literatuře či historii, ani zájem reálné Rusko poznat). Ačkoliv se tváří jako panslavistická komunita obránců slovanských tradic a křesťanských kořenů před „bruselským neomarxismem“, jde jen o prachsprostou žumpu žlučovité nenávisti, xenofobie a postsovětské nostalgie, naplňující všechny rysy fašistického hnutí. Holt Svůj k svému ….

 

Byť připouštím, že část členské základny této více či méně skryté tvoří naivní panslavističtí blouznivci – následovníci někdejších raných komunistických agitátorů a úderníků Interhelpa.

Idea panslavismu je prostě odedávna trojský kůň ruského imperialismu, jakýsi předobraz Kominterny či prosovětské páté kolony.

 

Připomíná to varování K.H. Borovského, poznatek k němuž dospěl již před půldruhým stoletím: „Rusové rádi nazývají všechno ruské slovanským, aby pak mohli tvrdit, že všechno slovanské je ruské. Patříme na západ, Rusko není a nemůže být naším vzorem.“

 

I K.H. Havlíček byl také zpočátku slavjanofilem, ale po několikaletém pobytu v Rusku změnil názor.

Již Karel Havlíček Borovský, prohlásil: „Dosvědčiti mohu, že Rusové s ostatními Slovany nikoli bratrsky, nýbrž nepoctivě a sobecky smýšlejí. To už jsou mi milejší Maďaři, kteří proti nám bojují otevřeně, než Rusové, přibližující se s jidášským polibkem, aby nás pak strčili do kapsy. Tito pánové počínají všude místo ruský říkati a psáti slovanský, aby pak místo slovanský zas také ruský říci mohli.“ 

 

https://echo24.cz/a/iP8yp/patrime-na-zapad-rusko-neni-a-nemuze-byt-vzorem

http://www.bohumildolezal.cz/texty/rs1105.html

https://www.sinagl.cz/postrehy-a-komentare/3759-stale-aktualni-varujici-slova-k-h-borovskeho-o-rusku.html

 

Není ovšem divu, že lůza celého světa tak vzhlíží k Rusku jako k novému Jeruzalému. Vždyť právě v Rusku před 100 lety se poprvé v dějinách lůza zmocnila absolutní vlády nad zbytkem národa - na rozdíl od epizod revoluce francouzské trvale (resp. na celé generace) a navíc dokonce na 1/6 světa – stala se státotvornou složkou, nastolila vládu lumpenproletariátu („diktaturu proletariátu“).

Vítězství lůzy v Rusku bylo tak drtivé (a to i v doslovném smyslu toho slova), že po 70 letech devastace duchovního / intelektuálního potenciálu národa – systematickým vražděním, zastrašováním a vyháněním inteligence a duchovních autorit, ničením kulturního dědictví a masivní ideologickou indoktrinací – pozbyl ruský národ schopnost obrody i prostého soužití se Západem. Nebylo odkud čerpat, k čemu se vrátit, na co navázat – kromě bizarní směsi morbidní stalinistické nostalgie, velkoruského šovinismu a bigotního pravoslaví. Vykořeněné generace bez paměti a morálního / etického ukotvení jsou prostě mankurty postindustriální epochy, pro které je Západ jednoduše jiným, nesrozumitelným, potažmo nepřátelským vesmírem (asi jako pro naše Gottwaldovy pohrobky).

 

 

Pokud jde o konkrétní Vrbětickou kauzu, česká vláda by měla okamžitě a bezpodmínečně trvat na reciprocitě v počtu "diplomatů" (1:1) a tím konečně zlikvidovat centrálu GRU/SVR/FSB na našem území, malý Kaliningrad v srdci Evropy, odkud jsou organizovány ruské diverzní a špionážní aktivity a sponzoring páté kolony po celé západní Evropě - mom. tu mají Rusáci 2x tolik "diplomatů jako srovnatelné spojenecké státy a 5x tolik jako my v Moskvě!!!

 

Kromě vyhoštění aspoň 120 ze 140 ruských "diplomatů" (v souladu s článkem 11 - Vídeňské úmluvy o diplomatických stycích: „Není-li zvláštní dohody o počtu členů personálu mise, může přijímající stát požadovat, aby počet personálu mise byl udržován v hranicích, které on považuje za rozumné a obvyklé, se zřetelem k okolnostem a podmínkám v přijímajícím státě a k potřebám příslušné mise.“) bude na čase zvážit i stopku pro udělování evropských víz všem občanům RF jakkoli spjatým se státním aparátem, justicí a armádou, ruským oligarchům, jakož i členům NSDAP, pardon Jednotného Ruska, a jejich rodinným příslušníkům, aby konečně i spolupodílníci a podporovatelé Putinova režimu pocítili dopady své politiky a intrik vůči Západu...

 

K tématu více již na blogu «Kauza SKRIPAL aneb Stín "Železného Felixe" nad Albionem» 

https://ferohrabal.blogspot.com/2018/03/kauza-skripal-aneb-stin-zelezneho.html   !

 

Více viz také:

https://ferohrabal.blogspot.com/2017/11/mraz-prichazi-opet-z-kremlu.html

https://ferohrabal.blogspot.com/2017/03/2-studena-valka-mezi-ruskem-zapadem.html

 

 

Doporučuji:   

Můj rozhovor o současném Rusku a rusko-evropských vztazích pro "Krajské listy" / 18. únor 2021:

https://www.facebook.com/fero.hrabal/posts/5320866491286721
nebo
https://www.krajskelisty.cz/stredocesky-kraj/25283-kazda-ctvrta-ruska-rodina-obyva-drevenici-bez-wc-to-je-35-milionu-lidi-rika-cestovatel-fero-r-hrabalkrondak-pritom-se-kreml-ohani-raketami.htm

 

***

Literárna revue 4/2021 / Sobota 13.02.2021

Hosťom Literárenej revue je FRANTIŠEK HRABAL KRONDAK - cestovateľ a autor knihy CESTA NA TAJMYR alebo po Jeniseji k Severnému ľadovému oceánu:

https://www.rtvs.sk/radio/archiv/1099/1517565

====================================================================

Zájemcům o život reálného současného Ruska doporučuji 1. svazek ze sibiřské série cestopisů

- CESTA NA TAJMYR aneb "Po Jeniseji k Severnímu ledovému oceánu - krajem šamanů, starověrců, komunistických lágrů a morbidní postsovětské nostalgie"

(doplněným stovkami barevných fotografií)

- který se pokouší oslovit nejen milovníky cestování a cestopisů, ale i lidi zajímající se o reálné autentické Rusko (potažmo Sibiř a Arktidu) a historii vztahů Rusko v. Západ, jakož i naivní a pomýlené "rusofily" čerpající své informace o "zemi, kde dnes znamená včera", výlučně ze Sputniku a proruských webů či bulvárních / dezinformačních médií.

Kompletní prezentace knihy (včetně recenzí a ukázek) je na webu  

http://www.cadpress.sk/tajmyr2018.htm

"Napriek tomu, że sa Ruskom a postsovietskym priestorom zaoberám už vyše 50 rokov, kniha “Cesta na Tajmyr aneb Po Jeniseji k Severnímu ledovému oceánu” bola pre mňa prameňom zaujímavých faktov a užitočným doplnením všetkeho, čo som doteraz o Rusku vedel. Poznám Rusko na vlastné oči, sledujem jeho geopolitické pôsobenie, nie som rusofób a kriticky vnímam všetky jeho negatíva i dekadentné tendencie. V takomto kontexte odporúčam knihu každému, kto sa zaujíma o Rusko hlbšie."

 

PhDr. Igor CIBULA, bývalý riaditeľ rozviedky SIS

(Slovenskej informačnej služby), politický analytik a zakladateľ portálu orientácia.sk

************************

Nový cestopis F.R. Hrabala-Krondaka Cesta na Tajmyr není jenom poutavou zprávou o současném životě na Sibiři, v oblasti povodí řeky Jeniseje a za polárním kruhem, ale podává ucelený a propracovaný obraz současného Ruska v širokých souvislostech.

Autor zachycuje nejen historii míst, která navštívil, ale zajímají jej veškeré náboženské, kulturní, etnografické, ekonomické i politické souvislosti s nimi spojené. Jeho vyhraněný a nemilosrdně kritický pohled na iluze a mýty, kterým o roli Ruska v dějinách a v současnosti podléhají i vzdělané vrstvy ruské společnosti, je podložen faktickými znalostmi a osobní zkušeností.

Kniha pana Hrabala-Krondaka je výrazným a důležitým příspěvkem do diskuse o našem vztahu k Rusku a o vztahu Ruska k nám.

Měla by se proto stát povinnou četbou pro české a slovenské politiky, zejména ty nejvyšší.

 

Daniel KROUPA,

odborný asistent Katedry politologie a filozofie FF UJEP,

někdejší předseda ODA a senátor PČR.

 

 

 

Rukopis jsem hned nejen prolistoval, ale do některých pasáží se rovnou s velkým zájmem začetl. A to i přesto, že práce mám (v souvislosti s uváděním mého nového filmu „Nabarvené ptáče“ jak v zahraničí, tak i v Česku), nad hlavu a pořádně nic nestíhám.

Až kniha vyjde, dejte vědět, prosím, protože si jí musím koupit a přečíst.

Je to opravdu daleko, daleko více než jen cestopis.

Recenzi Vám k ní nenapíšu, omlouvám se, to nestíhám a stíhat nebudu, ale Vaší žádosti o napsání anotace opravdu rád vyhovím. Bude krátká, ale věřte, že od srdce:

Mohu napsat jen jedno… Doporučuji…. Doporučuji… Doporučuji!

 

Václav MARHOUL

Filmový režisér

 

 

Je to velmi čtivé, fundované a prožité. Myslím, že trefně ukazuje hlavní tváře Ruska tak, jak ho znám ze svých pobytů.

Doc. PhDr. Slavomír HORÁK, Ph.D.,

Katedra ruských a východoevropských studií FSV UK

================================================

ANOTACE: 

Další Krondakova připravovaná kniha - CESTA NA KONEC SVĚTA A ZPĚT -nepředstavuje jenom pouhý další cestopis o Rusku. Jde o cestopis “literárně-sociologicko-politologický“, resp. plasticky podaný reálný obraz dnešního Ruska z pera renomovaného českého cestovatele, jenž zná Rusko zřejmě lépe, než 90% Rusů, jelikož ho během posledních 10 let projel doslova křížem krážem, absolvujíc desetitisíce kilometrů – od Petrohradu po Vladivostok, od Murmansku po Magadan, od Čečenska po Čukotku a od Altaje po Jamal, Tajmyr a Jakutsko – a navštívil de facto všechny oblasti a republiky Ruské federace, vyhýbajíc se vesměs turistickým destinacím.

 

Jednoduše a krátce, z jeho vyprávění úplně čiší, že zná Rusko zevnitř, že ho má doslova bytostně prožité. Navíc, své osobní zážitky a prožitky zároveň dokáže projikovat do širšího kontextu kulturních, historických a politických souvislostí, čímž vzniká plastický obraz, který dokáže oslovit i čtenáře, obeznámené dosud - byť i dokonale - pouze s jeho jednotlivými aspekty. Každopádně Hrabal-Krondak momentálně nepochybně patří k největším znalcům dnešního Ruska; neznám nikoho, kdo by tuto zemi poznal na vlastní kůži tak jako on, kdo by ji dokázal tak věrohodně popsat.

 

Během svého několikaletého putování napříč Ruskem navštívil nejen četná muzea, archivy a chrámy, ale též mnohé školy a výzkumné ústavy i řadu těžko dostupných míst – starověká posvátná místa, opuštěné vojenské základny, archeologická naleziště, zlaté doly i polární stanice, megalitické svatyně, továrny i mrtvá města, hroby čs. legionářů i pozůstatky stalinských lágrů, redakce a ateliéry umělců, ale i pozoruhodné přírodní scenérie, zahraničním turistům nedostupné.

Pomáhal vakcinovat soby jamalským pastevcům, účastnil se lovu kalmarů v Japonském moři a sobů na Čukotce, lovil jesetery na Leně a kambaly na Kolymě, zúčastnil se šamanských obřadů na Altaji, v Burjatsku, Tuvě a Jakutsku, splavil mohutné a divoké sibiřské řeky - Jenisej, Irtyš, Lenu, Kolymu, Angaru a Podkamennou Tunguzku...

Díky tříletému pobytu uvnitř nejrůznějších místních etnických a sociálních komunit, sdílejíc s domorodci mnohé intimní životní epizody (rodinné oslavy, svatby, křtiny a náboženské rituály), měl možnost seznámit se zdejšími poměry – každodenním životem a názory obyčejných lidí – komplexněji, než se to podaří mnohému "domorodci", žijícímu ve vzdálené metropoli, nebo zahraničnímu "expertovi", mnohdy navíc závislému na službách tlumočníka, během několikatýdenní expedice.

Cestujíc po Rusku autostopem, dálkovými vlaky, maršrutkami a náklaďáky, občas pásovými transportéry, na palubě vrtulníku, nákladní lodi či tankeru, setkává se během svých cest s intelektuály i dělníky a řemeslníky, ministry i pastevci, vědci i domorodými šamany, rektory universit i venkovskými učiteli, žurnalisty, spisovateli, zálesáky, léčiteli, geology a naftaři, představiteli samospráv, byznysmeny i politiky, s polárníky, záchranáři, piloty vrtulníků i šoféry náklaďáků; s lodníky, námořníky i rybáři. Diskutuje při šálku čaje či sklence vodky s místními umělci, spisovateli, válečnými veterány, kozáky, lovci a zlatokopy, studenty i penzisty, buddhistickými mnichy, muslimskými imámy i židovskými rabíny, pravoslavnými popy i katolickými misionáři, s etnografy i příslušníky četných původních etnik, aby své poznatky a zážitky následně prezentoval ve svých cestopisech, doplňujíc je vlastními úvahami.

 

Stejně jako se liší jeho styl cestování od způsobu cestování běžných turistů, tak se liší i styl a forma jeho knih od běžných cestopisů. Neomezuje se jen na pouhý popis místních zajímavostí, památek a přírody, ale reflektuje i všemožné aspekty reálného každodenního života a snaží se v mezích možností přiblížit i historii tohoto regionu, včetně kulturního a politického kontextu. A to jak formou krátkých politologických či etnografických exkurzů, tak prezentací jedinečných fragmentů tzv. malých dějin, získaných během rozhovorů s domorodci. Právě ona orální historie, mapující především „dějiny viděné zdola“ (resp. dějiny každodennosti, všedního dne), je pomyslným kořením všech autorových "literárních cestopisů", které běžný cestopis mapující tu kterou zemi "zvenčí", tj. pohledem turisty, zákonitě postrádá. Zvláště pak, jde-li o návštěvníka, limitovaného při své návštěvě zmíněné země jak krátkostí pobytu, tak způsobem dopravy a ubytování, nezřídka i samotnou chatrnou znalostí místního jazyka, což platí dnes, v době Google Translatoru, dvojnásob.

 

Celá kniha je prakticky dílem interdisciplinárním, i proto je autor charakterizuje celkem výstižně jako “literárně-politologický cestopis“. Své vlastní poznatky a fragmenty tzv. malých dějin (vyslechnuté příběhy a svědectví) doplňuje autor údaji a fakty z oblasti historie, etnografie, politologie a sociologie, ale i řady dalších disciplín (botaniky, kulturologie, lingvistiky, atd.), v míře, nenarušující zásadně čitelnost textu.

Kniha totiž, samozřejmě, nemá ambice suplovat odbornou monografii, nýbrž spíše probudit u běžného laického čtenáře hlubší zájem o uvedenou problematiku, resp. osvětlit širší souvislosti té či oné epizody. Specifickým aspektem autorových knih jsou pak patriotické poukazy na českou, potažmo československou stopu, na kterou lze v navštívených místech narazit.

 

Není divu, že bezprostřední dojmy a popisy reálného, autentického Ruska zvedají žluč členům ruské páté kolony a naivním "rusofilům", kteří vesměs v Rusku nikdy nebyli (nanejvýš kdysi dávno se zájezdem SČSP) a pro něž je dnešní RF symbolem pořádků zborcených Listopadem i naděje v jejich návrat.

 

Již vzhledem k jejich rozdílným ideovým východiskům není divu, že mnohým „rusofilům“ připadá autorův pohled na ruskou realitu (a jmenovitě v souvislosti s porušováním základních lidských práv, „morbidní postsovětskou nostalgií“ a ruským imperialismem) jako projev rusofobie. Vezmeme-li však do úvahy, že na rozdíl od těchto svých kritiků Hrabal-Krondak zasvětil podstatnou část svého života jednak odboji proti totalitě, jednak následnému boji proti totalitarismu a neostalinismu, jejichž reliktem je právě současný putinovský režim, nejsou nijak překvapující jeho striktní, resp. nesmlouvavě kritické názory a stanoviska.

Naopak, pro mě, který s autorem sdílí nejen zážitek autentického Ruska (i jmenovitě Kavkazu), ale i prožitek reálného socialismu, během něhož jsme se navíc oba v 70. letech – nezávisle na sobě – podíleli na šíření tzv. samizdatů (ilegální či přesněji zakázané literatury), jsou jeho pocity a postoje zcela pochopitelné a sympatické.

Většinu zemí bývalého Sovětského svazu znám totiž z autopsie velmi dobře, jelikož v letech 1990-2000 jsem tam s nevelkými přestávkami jako novinář Lidových novin, České televize a agentury Epicentrum působil (než jsme byli s mojí kolegyní Petrou Procházkovou označeni za persony non grata a z Ruska vykázáni, stejně jako Hrabal-Krondak o 20 let později).

 

Konkrétně v tomto, kavkazském svazku se pochopitelně neodráží jen dojmy z konkrétní návštěvy severního Kavkazu, ale i z předchozích návštěv tohoto regionu, jakož i několikaletého pobytu na teritoriu Ruské federace obecně, které autor plánuje zevrubněji souhrnně zpracovat v dalším, rozsáhlejším svazku.

 

Je až s podivem, do jaké míry autorovy poznatky a prezentované reminiscence rezonují s mými vlastními vzpomínkami na Kavkaz zpřed 20 let, což jenom podtrhuje autenticitu jeho svědectví.

Konkrétně v případě Kavkazu jsou nepochybně relevantnější závěry autora, jenž třeba místa masakrů – jako Beslan či Horská Balkaria – během svých tří návštěv regionu navštívil v doprovodu pamětníků a pozůstalých, než předžvýkané či tendenční články pisálků, kteří tato místa nenajdou ani na mapě, o jejich znalosti ruské historie ani nemluvě.

Z výše uvedených důvodů ani nepřekvapí, že tento “literárně-politologický cestopis“ obsahuje poměrně rozsáhlou kapitolu o rusko-čečenské válce a jejích dozvucích v podobě „čečenského terorismu“ (včetně poukazu na řadu nejasností okolo ruské oficiální verze útoků v Beslanu, Moskvě a Volgodonsku), což jsou témata, jimž se kterýkoliv vnímavý návštěvník severního Kavkazu nemůže vyhnout. Natožpak bývalý disident a publicista, který zasvětil celý život pranýřování genocidních a totalitních režimů.

Pokud jde o Hrabalův popis válečných událostí, k nimž došlo na přelomu tisíciletí na severním Kavkazu, tento plně koresponduje s mými osobními vzpomínkami. Stejně jako se mohu plně ztotožnit s jeho analýzou příčin a okolností rusko-čečenské války, které jsem se zúčastnil v roli válečného zpravodaje v letech 1994-1999.

Není divu, že názory kremlobotů, čerpajících ze Sputniku a dalších pochybných virtuálních studnic demagogie, se diametrálně liší od poznatků a závěrů autora, který místo informací instantních čerpal své poznatky ze širokého spektra autentických, místních informačních zdrojů a své apriorní představy mohl dlouhodobě konfrontovat s každodenní realitou i s očitými svědectvími.

A není proto divu, že titíž jedinci, kteří mi uprostřed noci přes telefon vyhrožují „My tě dostaneme, ty česko-čečenská svině“, budou touto knihou pohoršeni, stejně jako naivní „rusofilové“, prosťáčci, upřímně věřící iluzi bezpečného spočinutí v lůně bratrských slovanských národů čele s kremelským gosudarem.

 

Abych to shrnul:

Hrabalův popis Ruska, to není nějaká primitivní antiruská agitka, ideologicky či nacionálně motivovaný žlučovitý projev rusofobie, je to prostě jen syrový popis surové ruské reality vnímané pohledem bezprostředního pozorovatele, s přihlédnutím k historickým souvislostem a nejrůznějším konotacím.

Jako červená nit se vine celou knihou téma konfliktu evropských hodnot a ruského myšlení ("ruské pravdy"), které se nepromítá jen do mezinárodních vztahů (konfliktu Evropa versus Rusko), ale dennodenně i do aktivit českých kremlobotů - jak protievropských politiků, tak internetových trollů - otravujících společenské klima, zamořujících politickou scénu i mediální prostor proruskou propagandou a nihilismem.

 

Stejně jako předchozí autorova kniha CESTA NATAJMYR, i toto je moc důležitá kniha. Málokdo totiž v Evropě ví, co je to Rusko.

 Jaromír ŠTĚTINA

==================================================================

http://mepoforum.sk/oplati-sa-precitat/f-r-hrabal-krondak-cesta-na-tajmyr-aneb-po-jeniseji-k-severnimu-ledovemu-oceanu-krajem-samanu-starovercu-komunistickych-lagru-a-morbidni-postsovetske-nostalgie/

 

Více se již o autorových literárních plánech dozvíte na webu: http://www.cadpress.sk/cestopisy.htm

 

Pokud jde o mé další, rozepsané knihy, díky Covidu se mohu momentálně intenzivně věnovat zpracovávání rukopisů, dokumentů a poznámek. Sice mnoho času pohltí nekonečné urgence doplňujících materiálů od ruských partnerů, ale i tak se mi v posledních týdnech podařilo zásadně pokročit v práci na další připravované trilogii CESTA NA KONEC SVĚTA A ZPĚT (která opět naše kremloboty nepotěší). 

První svazek („Návrat na Polární Ural a potulky Jamalem“) vyšel v srpnu 2021, druhý vyšel 1/11 2021  („Proti proudu Obu a Irtyše a potulka Omskou gubernií“) a práce na třetím („Severním Kavkazem“) se chýlí ke konci,  mám ho výrazně rozpracovaný.

 

Ruský sen - který bych přál prožít všem našim kremlobotům

https://ferohrabal.blogspot.com/2019/03/rusky-sen-ktery-bych-pral-vsem-nasim.html  

+

"Proč nikdo nemá rád Rusko - kromě rudých švábů"

https://ferohrabal.blogspot.com/2019/03/proc-nikdo-nema-rad-rusko-krome-rudych.html

 

+

Idea Třetího Říma a Zjuganovovi "blaničtí rytíři"

https://ferohrabal.blogspot.com/2019/03/idea-tretiho-rima-zjuganovovi-blanicti.html  

 

"Mafiánská prehistorie putinismu - kořeny ruské kleptokracie"

https://ferohrabal.blogspot.com/2019/08/mafianska-prehistorie-putinismu.html  

 

"Děsivé dědictví Rudého Babylonu aneb Rusko na cestě k fašismu"

https://ferohrabal.blogspot.com/2019/03/rudy-babylon.html

 

Mé rozhovory a vystoupení v médiích a recenze mých knih

BRITSKÉ LISTY:

https://www.blisty.cz/art/106314-ruskem-za-poznanim.html 

 

 

https://www.blisty.cz/art/106958-nejvetsim-nebezpecim-pro-rusko-je-jeho-rezim.html

https://ferohrabal.blogspot.com/2021/12/cestovni-zapisky-z-ruska.html

***

Vystoupení v diskuzním pořadu "Máte slovo" - 

téma Napětí na Ukrajině / Ruská hrozba

(Premiéra čtvrtek 10. 2. 2022 na ČT 1)

https://www.ceskatelevize.cz/porady/10175540660-mate-slovo-s-m-jilkovou/222411030520006/ 

 rozhovor v Startitupu 

👉 https://youtu.be/8YVr-eQ_nzI 

https://tv.idnes.cz/rozstrel/rozstrel-fero-richard-hrabal-krondak-cely-zaznam.V220128_120235_idnestv_jaha

nebo

https://vod.idnes.cz/a/2201/28/VF220128_170647_flv_middle_jaha.mp4

***

F. R. Hrabal-Krondak -- rozhovor o současném Rusku a rusko-evropských vztazích pro "Krajské listy" / 18. únor 2021:

https://www.facebook.com/fero.hrabal/posts/5320866491286721 
nebo
https://www.krajskelisty.cz/stredocesky-kraj/25283-kazda-ctvrta-ruska-rodina-obyva-drevenici-bez-wc-to-je-35-milionu-lidi-rika-cestovatel-fero-r-hrabalkrondak-pritom-se-kreml-ohani-raketami.htm

 

***

Rozhovor v iDnes / MF Víkend 20/8 2021:

https://www.idnes.cz/cestovani/kolem-sveta/rusko-cestovatel-a-spisovatel-fero-richard-hrabal-krondak-rozhovor.A210730_134802_kolem-sveta_hig?

 

 

***

Rozhovor o reálném aktuálním Rusku - FORUM 24:

https://www.forum24.cz/fero-hrabal-krondak-rusky-narod-je-osudove-poznacen-sovetskym-dedictvim/

***

 

Literárna revue 4/2021 / Sobota 13.02.2021

Hosťom Literárenej revue je FRANTIŠEK HRABAL KRONDAK - cestovateľ a autor knihy

CESTA NA TAJMYR alebo po Jeniseji k Severnému ľadovému oceánu:

https://www.rtvs.sk/radio/archiv/1099/1517565

 

***

FORUM 24:

https://www.forum24.cz/fero-hrabal-krondak-rusky-narod-je-osudove-poznacen-sovetskym-dedictvim/

 

 ***

https://www.forum24.cz/rusko-ktere-skoro-nikdo-nezna-cestopis-fero-hrabala-krondaka/

***

DENNÍK N:

https://dennikn.sk/2645204/pozoruhodne-knihy-o-krajine-kde-sa-minulost-derie-do-buducnosti

 

Zájemcům o život reálného současného Ruska doporučuji knižní sérii "Cesta na konec světa a zpět":