ferohrabal

  Reportáž z návštěvy velikonočního Timoru. Výňatek z rukopisu mého „literárního cestopisu“ Přes Čukotku na Fidži a zpět. Jako často, i tentokrát se prokázalo, že „člověk míní, Pánbůh mění“, obvykle pak k lepšímu. Na dnešek jsem byl totiž domluven s jistým domorodcem, že mne vyzvedne v hostelu a provede městem. Poté, co nedokázal mou adresu najít ani pomocí zaslané lokalizace z Google Maps, mi dochází po dvou hodinách trpělivost a vyrážím do města na vlastní pěst. A dobře činím. Hned za rohem jsem se najedl v jedné z jídelen a poté mne intuice neomylně vede do nedalekého parčíku, kde zaznamenávám jakési srocení. Dav chlapů a výrostků čítající několik set osob postávajících pod stromy signalizuje, že se zde bude cosi dít. Když přicházím blíže, všímám si, že jsou tu i desítky kohoutů, přivázaných na špagátu. To znamená, že budu mít možnost zúčastnit se pověstných kohoutích zápasů. Turnaj prý začne za půl ...