Díky bohu, že si Amerika hraje na světového policajta
Díky bohu, že si "Amerika hraje na světového policajta".
Všichni ti pseudohumanisti a salonní pacifisti, kritizující "americký imperialismus" (maje na mysli svržení "řezníka z Bagdádu" či jeho libyjského kolegy-diktátora a "otce mezinárodního terorismu", bombardování zabraňující Miloševičovu Srbsku provést - po agresi vůči Slovinsku,Chorvatsku a Bosně - genocidu albánského obyvatelstva Kosova; sanitární intervenci v kolébce Al-Kajdy, teokratickém Afghanistánu pod hrůzovládou Talibanu), by se se měli zamyslet nad tím, co by se stalo, pokud by Američani do všech těch válek nešli - což si můžeme pouze domýšlet na pozadí současných událostí.
Už 100 let totiž tahá právě Amerika ze sraček i naši rozhádanou, připosranou a oportunistickou Evropu (a to nemám na mysli jen 1. i 2. světovou válku). Kromě toho, že jen americké zbraně (v kombinaci s ruskou zimou a vodkou) zachránily Sovětský svaz před vymazáním z mapy (asi bohužel), Američani za nás totiž krváceli v boji proti fašismu a komunismu po celém světě i v době kdy většina Čecháčků lezla komunistům do prdele, resp. nadšeně budovala "socialismus" a navíc ještě pomáhala vyzbrojovat komunistické hordy a "antiimperialistické" hrdlořezy po celém světě od Vietnamu,Kambodže a Koreje přes Sýrii,Libyi,Etiopii, Angolu až po Grenadu, proti nimž vedli Američani ony "imperialistické války" ... Samozřejmě, že i pro americkou společnost často nedávají "války jejich elit žádný smysl" - ostatně pokud společnost, tedy masy, nezblbne nějaký Lenin,Stalin,Hitler či Mussolini a nevsugerují národu správné zdůvodnění příslušné války, nikdy se národ, lid, se žádnou válkou - ani obrannou - neztotožní a ve své většině bude trpně čekat i na zotročení a okupaci. U mnoha "amerických válek" bylo problémem spíše pozdní zahájení či předčasné ukončení, než to, že nebylo dosaženo proklamovaného cíle - ono naprosté zničení komunismu či islamistické hrozby by totiž nebylo možné bez souběžného apokalyptického zničení celého teritoria, čemuž vždy zabránilo spíše humanisticko-demokratické americké (potažmo západní) veřejné mínění než potenciál toho či onoho protivníka. Ona pofidérní americká "nevítězství" jsou tedy jen projevem slabosti demokracie tváří v tvář nestvůrným orientálním ideologiím a barbarství.
Američané fakticky OSVOBODILI EVROPU (nebýt mezinárodních dohod, osvobodila by US Army pohodlně jak Prahu, tak oblasti min. na linii K.Vary--Hradec Král.--Jihlava), SEV. AFRIKU i JV. a VÝCHODNÍ ASII aPACIFIK, zatímco Rusové osvobozovali hlavně sebe a své budoucí kolonie. Celé slavné "osvobození" ČSR Rudou armádou je mýtus. Fakticky nás osvobozovali Američané a Rumuni. Sověti si pouze vyřizovali účty s někdejším spojencem a poté úhlavním nepřítelem, resp. sledovali své vlastní zájmy.
Podíl Sovětů a západních Spojenců na osvobození Evropy
Osvoboditelé Prahy: Jednotky Ruské osvobozenecké armády generála Vlasova, jež byla dislokována na území Protektorátu od března 1945. Jejich tanky, které na věžích nesly hesla "Smrt Hitlerovi" / "Smrt Stalinovi!" byly stejně jako ruští vojáci přinášející svobodu a mír Praze, označeny znaky ROA.
A pokud nebyl SSSR zničen, je to jen zásluha ohromné materiální pomoci USA.
viz
RUSY fakticky ZACHRÁNILY AMERICKÉ ZBRANĚ, VODKA a MRÁZ. Dnes se vnucuje otázka, zda by pro nás nebylo lepší pokud by tehdy Západ postupoval pragmaticky, tj. nenechal nacisty a komunisty zmasakrovat se mezi sebou, aby následně vítěze této bitvy čerta s ďáblem rozdrtil v bitvě poslední! Nejen levičákům, ale i mnohým historikům jaksi uniká fakt, že 2. světovou válku vlastně rozpoutali společně Hitler se Stalinem(kteří se v letech 1939-40 podělili o Polsko a Pobaltí) s vidinou světovlády.
Pro připomínku ohledně vzniku a viníků 2.světové války postačí tyto fotografie:
Stejně tak jako skutečnost, že anglo-americká vojska na frontě od Řecka po Skandinávii, jakož i operacemi v Africe, Asii a Oceánii, v celém Atlantiku a Pacifiku, proti armádám Osy odlehčovala Rusům nápor na východní frontě.
Začátek 2. světové války znázorňuje níže uvedená mapa prezentující sovětsko-německé "bratrské" dělení východní Evropy :
Válečné oběti USA v "cizích válkách":
WW1 - 118 000 mrtvých (http://ivy.sgo.cz/dejepis/pt/1_sv_valka.pdf);
WW2 - 450 000 mrtvých (http://en.wikipedia.org/wiki/World_War_II_casualties);
Vietnam: 60 000 mrtvých; Korea: 50 000 mrtvých...
K tomu ještě několik poznámek (preventivně, než se ozvou s níže uvedenými "argumenty" různí všeználci):
1) Oněch 22 mil, ruských "obětí" nelze porovnávat s oběťmi americkými, jelikož to nejsou počty padlých vojáků, nýbrž celkové ztráty včetně civilního obyvatelstva, z nichž 90% ovšem nepadlo de facto ani za Rusko, a už vůbec ne za nás. Podobné statistické srovnávání ztrát je nesmysl, jelikož Američani nevedli boj na svém území (taková statistika pak sčítá hrušky s jablky a výsledkem je demagogie).
2) Min. polovina padlých ruských vojáků pak jde na vrub cynismu, bezohlednosti a neschopnosti sovětských maršálů, kteří je hnali jako dobytek na smrt, pěšáky a kozáky na koních proti tankům;
3) A hlavně: Na rozdíl od Ruska, Američani vesměs bojovali "za druhé" a osvobozená území si rovnou na několik desetiletí (nebo navždy) nepřipojili jako Rusové, kteří co osvobodili, to si ponechali minimálně na několik desetiletí, značná území pak dodnes - těžko pak hovořit o "osvobození"!
4) Chytrákům zpochybňujícím podíl Ameriky na výsledcích 2. světové války doporučuji přečíst si aspoň stručný článek ruského autora Stanislava Koroleva: "Důležitost americké role v 2. světové válce"
(Pravda.ru, 12.05.2003): http://www.angle.cz/index.phtml?go=clanek&id=1720i
5) Pokud jde o mystifikaci kremelských propagandistů a jejich místních poskoků, vykřikujících o zbytečnosti použití atomových bomb v Hirošimě a Nagasaki, jde o pochybnou dodatečnou hypotézu neopírající se o relevatní fakta!
Po válce je každý generál. Přečtěte si tedy laskavě i "dobové" analýzy. Ještě začátkem r. 1945 předpokládali vojenští analytici, že válka proti Japonsku může trvat minimálně do poloviny 1946.
V době, kdy Japonsko kapitulovalo pod dojmem hirošimské hrůzy, byly miliony jeho vojáků připraveny bojovat do poslední kapky krve. Japonské divize v té době byly rozmístěny od Koreje a Číny až po JV Azii, jednotlivé izolované jednotky na pacifických ostrovech působily ještě léta po kapitulaci. Americké velení počítalo s obrovskými ztrátami během invaze na Japonské ostrovy (k níž naštěstí nedošlo)
Japonci se vzdát odmítali a na postupimské ultimátum odpověděli slovem "mokusatsu", které znamená "ignorovat" nebo "zacházet s jemným opovržením".
Tehdejší prezident USA Harry S. Truman se tak ocitl v nezáviděníhodné situaci. Vylodění na japonské ostrovy by podle jeho armádních generálů a poradců znamenalo ztrátu přibližně milionu amerických životů a mnoha milionů Japonců. Válka by se také pravděpodobně protáhla, a to by znamenalo, že do situace na Dálném východě se zapojí Sovětský svaz. Prezident Truman tedy rozhodl. USA použijí jaderné zbraně.
Ale nyní každý trouba ví, co tehdy nevěděli ani generálové spojeneckých armád - všichni jsou nyní chytří jako radio
Pro neználky doporučuji před diskuzí aspoň podívat na mapy asijsko-pacifické fronty z léta 1945 a nalistovat ve Wikipedii:
a
Další mapy k podílu západních spojenců na porážce Osy:
Spojenecké operace v Africe a S.Východě - mapy
Viz též blog
"Vánoční rozjímání na Americkém vojenském hřbitově v Manile"
&
FB-alba "Americký vojenský hřbitov /
American Cemetery - MANILA"
&
"Hřbitov vojsk OSN / UN Memorial
Cemetery - BUSAN"
&
Když se podíváte na historické mapy, uvidíte, že Rusko si nechalo každé osvobození bohatě zaplatit, většina "osvobozených" národů skončila následně v carském či sovětském "žaláři národů", a mnohé navždy (či doposud)':
Doporučuji také můj článek "RUSKO - poslední koloniální mocnost": http://ferohrabal.blogspot.sk/2017/04/rusko-posledni-kolonialni-mocnost.html
K dalšímu oblíbenému argumentu našich kremrolí a amerikanofobů, kolika intervencí se dopustily imperialistické Spojené státy po celém světě a o tom, jak USA podporovaly ten či onen nedemokratický režim musím upozornit na skutečnost, že ony intervence byly vesměs podmíněny šířením rudého moru napříč kontinenty. Stačí nahlédneme-li do níže uvedených map, znázorňujících šíření komunistické ideologie a rozšiřování sovětského vlivu - od nastolování prosovětských režimů, po podporu marxistických a maoistických povstaleckých hnutí a teroristických organizací od jv. Asie přes Afriku až po Latinskou Ameriku.
Je nepochybné, že veškeré "imperialistické invaze" byly motivovány Trumanovou doktrínou o"zadržování komunismu" reagující na sovětskou rozpínavost a ideologickou diverzi, ohrožující samotnou existenci "svobodného světa" (tj. euroatlantické civilizace). Ze stejného důvodu byly mnohdy Západem podporovány i různé pofiderní režimy (jako Somozova, Diemova či Pinochetova diktatura), pokud byly s to hrát roli protipólu komunistického nebezpečí, jež svým charakterem a globálními mocenskými aspiracemi bylo nepoměrně větší, než režimy lokálních despotů. Šlo prostě o "vyhánění čerta ďáblem", akceptování nutného (menšího) zla, nikoliv o svobodnou volbu výběru ideálního partnera.
Ze stejným příčin podporovaly USA v 80.letech i afghánské mudžahídy, jelikož to byl jediný způsob, jak eliminovat sovětské záměry získat okupací Afghánistánu nástupiště k ovládnutí Perského zálivu a fakticky i Středního východu. (Ostatně již v závěru WWII se Sověti pokusili připojit ke komunistickému bloku Irán {jenž částečně okupovali} a Řecko {kde podporovali komunistické povstání}, a usilovali o rozšířené své sféry vlivu na Turecko {jehož východní provincie hodlali přímo začlenit do SSSR}.)
Pokud jde o reálnost sovětských ambicí ovládnutí světa - stačí se mrknout na níže uvedené mapy:
https://sk.pinterest.com/pin/484207397413515432/
Korejská válka
Ještě k tématu zahraničních vojenských základen:
Stále dokola (již od dob SSSR) slýchávám stupidní argument antiamerikanistů, komunistů a pseudo-pacifistů, že Rusko (potažmo SSSR) je obklíčeno sítí amerických (imperialistických) vojenských základen, jež mají být východištěm budoucí invaze Západu (imperialistických sil), jenž nesnívá o ničem jiném, než jak by Rusko obsadil a rozparceloval. Takže předkládám (těm, kdož hledají pravdu, nikoliv záminku k provokování), několik základních podnětů k zamyšlení:
1) Rusko nepotřebuje další základny, pokud má ze svých současných na dostřel polovinu světa, včetně hlavních dopravních a energetických tepen Západu (jako je Suez, Bospor, Perský záliv, Panamský průplav a Malacký průliv či kaspická a severomořská naftová pole) - podívejte se na mapu:
resp. ještě lépe na GLOBUS!
Sovětští vůdci kdysi stavěli na ostrovech za polárním kruhem základny, z nichž měli v případě jaderné války startovat těžké bombardéry k útokům na Ameriku. Současné ruské vedení na rozdíl od nich sází na konvenční zbraně, které by měly být vždy připravené k pohotovému a přesnému úderu.
Ministerstvo obrany mohutně investuje do zimní výzbroje i výstroje a pravidelně zveřejňuje fotografie vojáků v bílých maskovacích uniformách. Na manévrech se učí umění přežít v extrémních podmínkách, střelbě z automatických zbraní v závějích či jízdě se psím či sobím spřežením.
Ruské ozbrojené síly nyní disponují dvěma arktickými brigádami, třetí se údajně plánuje. Vzniknout by měly i speciální arktické divize v rámci pobřežní stráže. V dubnu loňského roku dokonce ruští a běloruští výsadkáři provedli hromadný seskok asi sto kilometrů od Severního pólu.
Polární trojlístky
Nové arktické základny, vojenská letiště, zbrojní sklady a kasárna rostou pod dohledem ministra obrany Sergeje Šojgu nejméně na šesti místech Ruské federace. Jedním z nejdůležitějších projektů je Arktický trojlístek na ostrově Alexandřina země, nejzápadnější výspě souostroví Země Františka Josefa.
Sloužit by zde mělo zhruba 150 ruských vojáků. V kraji, kde vládnou až padesátistupňové mrazy, budou mít zásoby potravin a energie na půldruhého roku. Na základně ve tvaru trojcípé hvězdy by mohly být rozmístěny i stíhačky MiG-31 a stíhací bombardéry Su-34.
Asi dva tisíce kilometrů jihovýchodně odsud na ostrově Kotělnyj se nachází Severní trojlístek, největší ruská základna v Arktidě, která po dokončení pojme až 250 vojáků. Místní letiště nyní prochází přestavbou, aby zde mohly přistávat i obří stroje jako Antonov AN-22. Měly by zde být rozmístěny i protiletadlové rakety.
„Modernizace arktických jednotek a vojenské infrastruktury v Arktidě pokračuje tempem, jaké nepamatujeme ani z dob SSSR,“ domnívá se Michail Barabanov, šéfredaktor odborného časopisu Moscow Defense Brief. „Ruské vojenské aktivity v Arktidě jsou lehce provokativní a mohly by spustit závody ve zbrojení,“ dodává.
Velké severní tažení se projevuje i v investicích do námořnictva. Rusko disponuje čtyřiceti ledoborci, šest z nich je vybaveno jaderným pohonem. Tři další jaderné stroje jsou ve výrobě. V petrohradských docích nyní roste 173 metrů dlouhé plavidlo Arktika, které svojí velikostí překoná i rekordní jaderný ledoborec 50 let Pobědy. Na moře by mělo vyplout v roce 2018.
Ještě větší než Arktika by měl být supermoderní atomový ledoborec, jehož podobu počátkem ledna představil vicepremiér Dmitrij Rogozin, jaderný nacionalista, který má arktické projekty na starosti (jeho profil čtěte zde). Více než dvě stě metrů dlouhá loď by měla prorazit až čtyři metry tlustý led a vytvořit plavební koridor široký až 50 metrů, čímž uvolní cestu ledem i velkým tankerům.
Flotilou atomových ledoborců se nemůže pochlubit žádná jiná země na světě. Agentura Reuters poznamenává, že ruské Severní loďstvo kotvící v Murmansku kromě jednoho nového ledoborce očekává také dvě korvety, které budou schopné prorážet led a budou vyzbrojeny řízenými střelami.
Obří zásoby ropy
Rusko posiluje svou přítomnost v Severním ledovém oceánu na základě vojenské doktríny z roku 2015, která polární oblasti označuje za oblast prvořadého významu. A to především kvůli nerostnému bohatství. Geologové odhadují, že Arktida skrývá 412 miliard barelů ropy. To je asi 22 procent dosud neobjevených zásob černého zlata a daleko více než ropné rezervy Saúdské Arábie.
Kromě ropy, zemního plynu a dalších nerostných surovin hrají velkou roli i nové dopravní možnosti, které otevírá rychlé tání ledovců. Rusko však není jediným státem, který si na arktické bohatství dělá zálusk, svůj díl požaduje také USA, Kanada, Dánsko a Norsko. A o slovo se opatrně hlásí také Číňané.
Pravoslavná kaplička na ruské vojenské základně Arktický trojlístek na ostrově...Ruská vojenská základna Arktický trojlístek na ostrově Alexandřina země.
Nový šéf Pentagonu John Mattis tento měsíc označil ruský postup v Severním ledovém oceánu označil za „agresivní kroky“ a slíbil, že příprava příslušné americké strategie bude jednou z jeho priorit. Reuters v této souvislosti připomíná, že v polovině ledna do Norska na půlroční cvičení dorazilo 300 amerických vojáků, což vyvolalo ostrou kritiku z Moskvy.
Otázkou je, jak zareaguje Donald Trump. Kreml doufá, že nový americký prezident urovná vzájemné vztahy pocuchané krizí na Ukrajině a bude s Moskvou spolupracovat například na řešení krvavého konfliktu v Sýrii. Trump tak stojí před dilematem, jestli nad ruskou rozpínavostí za polárním kruhem přivře oko, nebo se nechá zatáhnout do arktických zbrojních závodů.
Zdroj: http://zpravy.idnes.cz/rusko-arktida-zakladny-ledoborce-dq2-/zahranicni.aspx?c=A170202_145017_zahranicni_aha
Dosah ruských střel Kalibr v Evropě
2) Už dávno má RUSKO základny v Arménii (https://en.wikipedia.org/wiki/Russian_102nd_Military_Base), Ázerbájdžánu, Bělorusku, Sýrii, Vietnamu (https://en.wikipedia.org/wiki/Cam_Ranh_Base), Venezuele, Kyrgyzstánu (https://en.wikipedia.org/wiki/Kant_Air_Base) a Tádžikistánu, jakož i na okupovaných územích v ukrajinském Sevastopolu, Abcházii a Jižní Osetii, v Moldávii (tzv. Podněsterské republice: https://en.wikipedia.org/wiki/59th_Guards_Motor_Rifle_Division#8th_Guards_Motor_Rifle_Brigade), v Kaliningradu, Karélii, Tuvě, na Sachalinu a na Kurilských ostrovech.
zdroj: https://onceuponatimeinthewest1.files.wordpress.com/2011/04/neo-soviet-military-influence.jpg
V říjnu 2014 odsouhlasila rozmístění ruských vojenských základen na svém území Argentina. V únoru 2015 podepsalo Rusko smlouvu o pronájmu letecké a námořní základny na Kypru.
3) Momentálně navíc Rusko jedná o pronájmu dalších základen v Alžírsku, Řecku a Nikaragui, na Kubě, v Singapuru, na Seychelách, atd. - jak potvrdil min.obrany, gen. Šojgu - viz oficiální zprávy TASSu.
Ostatně až do rozpadu Sovětského svazu měla Moskva svou námořní základnu na Kubě, v Somálsku, Jemenu, v Sýrii, Etiopii a Vietnamu, a opěrné body sovětského námořnictva byly ještě v dalších šesti státech, zejména v Africe. Pokud se odtud Rusové stáhli, pak hlavně díky tomu, že jednak neměli na pronájem a jednak jim postupně zrezivěla jejich flotila - nikoliv na základě jakéhosi záchvatu mírumilovnosti.
Nevím tedy, kdo koho obkličuje!? Onen dramatický popis "Ruska obklíčeného americkými základnami" je stejně imbecilní jako situace, kdy 15 policajtů "obklíčí" pevnost obsazenou 500 po zuby ozbrojenými gangstery.
Prostě, kdo chce znát fakta, ten si je najde, pitomci vždy vyrukují jen s provokačními kydy a pak sklapnou.
Jako vždy platí, že KDO CHCE PRAVDU NAJÍT, TEN SI JI NAJDE, a ten, kdo sleduje jiné cíle, má svou pravdu již dopředu naprogramovanou, resp. si vybírá jen takové informace, které se mu "hodí do krámu" - a je naprosto imunní vůči jakýmkoliv faktů a argumentům!
Totéž pravidlo se týká případu, kdy přiblblí kryptokomunisti, hlupáci a zlomyslní provokatéři v médiích a hlavně v internetové žumpě jen opakuji směšné kremelské lži, že se Západ pokouší skrze Ukrajinu destabilizovat a ovládnout oblasti bývalého SSSR a obklíčit Rusko.
Pokud by NATO chtělo skutečně získat nadvládu na Euroasijským prostorem (sféru vlivu SSSR), bylo by k tomu přistoupilo v době všeobecného rozpadu východního bloku a zhroucení postsovětských ekonomických a vojensko-mocenských struktur začátkem 90. let min. století a nečekalo by 20 let na nástup kremelských jestřábů k moci a obnovu imperiálních ambic Ruska. Všechny aktuální strategické plány NATO jsou jen jednoznačně reakcí na jednotlivé dobrodružné a agresivní akce RF vůči svým sousedům a Západu obecně. Celá poslední dekáda ruské zahraniční politiky je ve znamení provokací, ekonomického i vojenského vydírání, vyhrožování silou a vojenských intervencí - od Gruzie přes Ukrajinu, Moldavsko a Pobaltí až po Skandinávii a Arktidu. Není tedy divu, že Západ konečně reaguje - byť i navíc se zpožděním a liknavě - změnou obranné strategie. ....
„Modernizace arktických jednotek a
vojenské infrastruktury v Arktidě pokračuje tempem, jaké nepamatujeme ani z dob
SSSR,“ domnívá se Michail Barabanov, šéfredaktor odborného časopisu Moscow
Defense Brief. „Ruské vojenské aktivity v Arktidě jsou lehce provokativní a
mohly by spustit závody ve zbrojení,“ dodává.
Místa, kde vznikají nové ruské polární základny:
MAPA: Arktický štít
Nové ledoborce
Velké severní tažení se projevuje i v investicích do
námořnictva. Rusko disponuje čtyřiceti ledoborci, šest z nich je vybaveno
jaderným pohonem. Tři další jaderné stroje jsou ve výrobě.
V petrohradských docích nyní roste 173 metrů dlouhé plavidlo Arktika, které
svojí velikostí překoná i rekordní jaderný ledoborec 50 let Pobědy. Na moře by
mělo vyplout v roce 2018.
Ještě větší než Arktika by měl být
supermoderní atomový ledoborec, jehož podobu počátkem ledna
představil vicepremiér Dmitrij Rogozin, jaderný nacionalista, který má arktické
projekty na starosti (jeho profil čtěte zde).
Více než dvě stě metrů dlouhá loďby
měla prorazit až čtyři metry tlustý led a vytvořit plavební koridor široký až
50 metrů, čímž uvolní cestu ledem i velkým tankerům.
Obří zásoby ropy
Flotilou atomových ledoborců se nemůže
pochlubit žádná jiná země na světě. Agentura Reuters poznamenává, že ruské
Severní loďstvo kotvící v Murmansku kromě jednoho nového ledoborce očekává také
dvě korvety, které budou schopné prorážet led a budou vyzbrojeny řízenými
střelami.
Rusko posiluje svou přítomnost v Severním
ledovém oceánu na základě vojenské doktríny z roku 2015, která polární oblasti
označuje za oblast prvořadého významu. A to především kvůli nerostnému
bohatství. Geologové odhadují, že Arktida skrývá 412 miliard barelů ropy. To je
asi 22 procent dosud neobjevených zásob černého zlata a daleko více než ropné
rezervy Saúdské Arábie.
Kromě ropy, zemního plynu a dalších
nerostných surovin hrají velkou roli i nové dopravní možnosti, které otevírá
rychlé tání ledovců. Rusko však není jediným státem, který si na arktické
bohatství dělá zálusk, svůj díl požaduje také USA,
Kanada, Dánsko a Norsko. A o slovo se
opatrně hlásí také Číňané.
Nový šéf Pentagonu John Mattis tento měsíc
označil ruský postup v Severním ledovém oceánu označil za „agresivní kroky“ a
slíbil, že příprava příslušné americké strategie bude jednou z jeho priorit.
Reuters v této souvislosti připomíná, že v polovině ledna do Norska na půlroční
cvičení dorazilo 300 amerických vojáků, což vyvolalo ostrou kritiku z Moskvy.
Otázkou je, jak zareaguje Donald Trump. Kreml
doufá, že nový americký prezident urovná vzájemné vztahy pocuchané krizí na
Ukrajině a bude s Moskvou spolupracovat například na řešení krvavého konfliktu
v Sýrii. Trump tak stojí před dilematem, jestli nad ruskou rozpínavostí za
polárním kruhem přivře oko, nebo se nechá zatáhnout do arktických zbrojních
závodů.
DOPORUČUJI i MÉ další ČLÁNKY (které jsou samozřejmě jen podnětem k zamyšlení, stejně jako tam uvedené nepřeberné množství komentářů, včetně linků na další zdroje informací, statistik a reportáží nejen našich odborníků, ale i západních i ruských - které ovšem provokatéry nezajímají, resp. jim ani nerozumí neznaje pořádně ani rodný jazyk :
např.
"Nové Rusko" -- podfuk nebo iluze ?
"TAJEMNÉ POZADÍ ANTIAMERIKANISMU":
http://ferohrabal.blogspot.sk/2017/04/tajemne-pozadi-antiamerikanismu.htm
http://ferohrabal.blogspot.sk/2017/04/tajemne-pozadi-antiamerikanismu.htm
1. STUDENÁ VÁLKA MEZI RUSKEM A ZÁPADEM
http://ferohrabal.blogspot.sk/2017/03/2-studena-valka-mezi-ruskem-zapadem.html
http://ferohrabal.blogspot.sk/2017/03/2-studena-valka-mezi-ruskem-zapadem.html
Přirovnáme-li koexistenci s Ruskem k šachu -
pak Rus buď vyhraje anebo vám rozbije hlavu šachovnicí. Rusko odedávna uznává
jedinou pravdu - tou je "Ruská pravda", a jediným zákonem / právem,
které akceptuje - to je právo silnějšího. Věřit v dodržování jakýchkoliv smluv
a dohod Ruskem může pouze naivní neználek, který nemá šajnu o historii. Za
posledních 100 let -- od okamžiku platnosti Paktu Společnosti národů (resp.
Versailleské mírové smlouvy) a navazující Charty Spojených národů -- Rusové
nedodrželi snad jedinou mezinárodní smlouvu, Atlantickou chartou počínaje a
Helsinskými dohodami a Budapešťským memorandem konče.
Viz třeba blog
"RUSKÁ PRAVDA" a skutečnost
Ruský sen - který bych přál prožít všem našim kremlobotům
Idea Třetího Říma a Zjuganovovi "blaničtí rytíři"
"Děsivé dědictví Rudého Babylonu aneb Rusko na cestě k
fašismu"
+
Idea panslavismu je trojský kůň ruského imperialismu, jakýsi
předobraz Kominterny aneb
"RUSKÁ
OPRIČNICKÁ DEMOKRATURA V PRAXI":
Pokud máte předběžný zájem o můj sociálně-antropologicko-politologický cestopis,
rodící se pod pracovním názvem
"Napříč zemí, kde dnes znamená včera, aneb
Z Bratislavy na Čukotku",
ze kterého tu a tam v internetových diskuzích průběžně přetiskuji úryvky,
stačí, když se přidáte do některé z mých níže uvedených skupin na Facebooku,
kde bude následně určitě uveřejněno avízo, takže vydání 1. svazku knihy nepropásnete::
Knihy - ABRAXAS / CAD Press
Ferův ARCHIV (mé názory, inspirace a odkazy na zajímavé informační zdroje)
Mé Rozhovory na YouTube:
pro AKTUALITY-SK z 22/7 2024:
Mé další rozhovory na YouTube:
+
Komentáře
1917-1921 válka proti Ukrajině a jejím snahám o nezávislost*
1918-1920 válka proti Lotyšsku*
1918-1920 válka proti Estonsku*
1918-1919 válka proti Litvě*
1918-1920 válka v Osetii proti Gruzíncům
1919-1921 invaze do Polska (Rusko-polská válka)
1920 invaze do Azerbajdžánu
1921 invaze do Gruzie
1921 potlačení arménského povstání
1921-1922 potlačení masivního povstání v Karélii za svobodu podporovaného Finskem
1924 další vojenský zásah proti gruzínským nacionalistům
1929 1. vojenská intervence v Číně
1937 2. vojenská intervence v Číně
1939 invaze do Polska
1939-1940 přepadení Finska (Zimní válka)
1940 invaze a anexe Estonska
1940 invaze a anexe Lotyšska
1940 invaze a anexe Litvy
1941-1944 pokračovací válka proti Finsku
1941-1945 využití 2. světové války, jako záminky k obsazení východní Evropy, střední Evropy a Balkánu
1944-1956 vojenská intervence v Pobaltí proti snahám baltických národů o nezávislost
1950-1953 intenzivní účast v Korejské válce, podpora severokorejského režimu
1953 potlačení německého povstaní v NDR
1955-1975 Válka ve Vietnamu
1956 krvavá vojenská intervence v Maďarsku
1962 Karibská krize - hrozba jaderného zásahu vůči USA
1968 krvavá invaze do Československa
1969-1970 vojenská podpora egyptských islamistů proti Izraeli
1971 vojenské angažování se v indo-pákistánském konfliktu
1974-1990 účast ve válce v Eritrei
1975-2002 intenzivní podpora zrůdných režimů v občanské válce v Angole
1977-1978 účast ve válce mezi Ethiopií a Somálskem
1979-1989 invaze do Afghánistánu a následná válka
1992 vojenská intervence v Podněstří
1992 vojenská intervence ve východní Osetii
1992-1997 vojenská intervence v Tádžikistánu
1993 vojenská účast v Gruzínské občanské válce
1994-1996 první válka v Čečně (ruská invaze)
1999-2009 druhá válka v Čečně
2008 válka v jižní Osetii(Rusko napadá Gruzii)
2009 další vojenské intervence v severním Kavkaze
2014-anexe Krymu, invaze na východní Ukrajinu
2015-2017 válka v Sýrii, likvidace mírné opozice, snaha nechat Západ si vybrat mezi krvavým diktátorem Asadem a IS
List The New York Times dění na východoafrickém bojišti nazývá “válkou ve stínu” a cituje Brittany Brown z think tanku International Crisis Group: “Lidé by si měli uvědomit skutečnost, že tam probíhá masivní válka”. Boje dle jejího soudu běží “na autopilot” a Amerika bez větší veřejné debaty zabředává do konfliktu.
Přímo v Somálsku působí asi 500 členů speciálních jednotek, kteří jsou dle amerického deníku rozmístěni v menších základnách. V roli poradců cvičí místní armádu a provádějí protiteroristické operace, při kterých zabavují dokumenty, mobilní telefony, laptopy, z nichž o džihádistech čerpají další informace.
https://www.respekt.cz/politika/americane-eskaluji-pozapomenutou-valku-v-somalsku
Bez americké pomoci bychom válku nevyhráli, přiznali pak Stalin i Žukov.
https://www.forum24.cz/bez-americke-pomoci-bychom-valku-nevyhrali-priznali-pak-stalin-i-zukov
Putinovy vojenské operace: Úspěchy ruského „cara“ jsou vykoupené krví civilistů
https://video.aktualne.cz/2-minuty/putinovy-vojenske-operace-uspechy-ruskeho-cara-jsou-vykoupen/r~0604ea682a3c11ea84c6ac1f6b220ee8/
Dvacet let pánem Ruska. Putinovy války, výroky i problémy ve velké grafice
https://zpravy.aktualne.cz/zahranici/20-let-vladimira-putina-velka-grafika/r~d0e211c020e111ea84260cc47ab5f122/
https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/kaddafiho-valky-v-africe.A110321_160502_domaci_jw