"IMPERIALISTICKÉ INTERVENCE" A AMERICKÉ ZÁKLADNY
K oblíbenému argumentu našich kremrolí a amerikanofobů, kolika intervencí se dopustily imperialistické Spojené státy po celém světě a o tom, jak USA podporovaly ten či onen nedemokratický režim musím upozornit na skutečnost, že ony intervence byly vesměs podmíněny šířením rudého moru napříč kontinenty. Stačí nahlédneme-li do níže uvedených map, znázorňujících šíření komunistické ideologie a rozšiřování sovětského vlivu - od nastolování prosovětských režimů, po podporu marxistických a maoistických povstaleckých hnutí a teroristických organizací od jv. Asie přes Afriku až po Latinskou Ameriku.
Je nepochybné, že veškeré
"imperialistické invaze" byly motivovány Trumanovou doktrínou o
"zadržování komunismu" reagující na sovětskou rozpínavost a
ideologickou diverzi, ohrožující samotnou existenci "svobodného
světa" (tj. euroatlantické civilizace). Ze stejného důvodu byly mnohdy
Západem podporovány i různé pofiderní režimy (jako Somozova, Diemova či
Pinochetova diktatura), pokud byly s to hrát roli protipólu komunistického
nebezpečí, jež svým charakterem a globálními mocenskými aspiracemi bylo
nepoměrně větší, než režimy lokálních despotů. Šlo prostě o "vyhánění
čerta ďáblem", akceptování nutného (menšího) zla, nikoliv o svobodnou
volbu výběru ideálního partnera.
Ze stejným příčin podporovaly USA v 80.
letech i afghánské mudžahídy, jelikož to byl jediný způsob, jak eliminovat
sovětské záměry získat okupací Afghánistánu nástupiště k ovládnutí Perského
zálivu a fakticky i Středního východu. (Ostatně již v závěru WWII se Sověti
pokusili připojit ke komunistickému bloku Irán {jenž částečně okupovali} a
Řecko {kde podporovali komunistické povstání}, a usilovali o rozšířené své
sféry vlivu na Turecko {jehož východní provincie hodlali přímo začlenit do
SSSR}.
Pokud jde o reálnost ruských/sovětských ambicí
ovládnutí světa - stačí se mrknout na mapy uvedené na blogu: http://ferohrabal.blog.cz/1511/diky-bohu-ze-si-amerika-hraje-na-svetoveho-policajta
Ještě
k oblíbenému tématu zahraničních vojenských základen:
Stále dokola (již od dob SSSR) slýchávám stupidní argument
antiamerikanistů, komunistů a pseudo-pacifistů, že Rusko (potažmo SSSR) je
obklíčeno sítí amerických (imperialistických) vojenských základen, jež mají být
východištěm budoucí invaze Západu (imperialistických sil), jenž nesnívá o ničem
jiném, než jak by Rusko obsadil a rozparceloval. Takže předkládám (těm, kdož
hledají pravdu, nikoliv záminku k provokování), několik základních podnětů k
zamyšlení:
1) Především stačí trochu rozumu (těm slabším v počtech pak
kalkulačka), aby soudný člověk pochopil, že ony bolševické žvásty o síti
amerických (imperialistických) vojenských základen obkličujících Rusko, jsou
blábol už jen z hlediska logiky.
Jestliže USA mají v zahraničí (včetně mírových misí v
krizových oblastech - J. Koreji, Afghanistánu, Syrii a Iráku – a zřejmě i
posádek plavidel US Navy) 300 000 vojáků a využívají 800
vojenských "základen", vyplývá to, že průměrně připadá na jedno
takové zařízení 375 MUŽŮ! Z toho
je jasné, že ve většině případů nejde o žádnou klasickou základnu (jako je
Sevastopol, Tiraspol či Kaliningrad, kde je posádkou několik ruských divizí!),
nýbrž o radarovou / monitorovací / retlanslační stanici, styčnou misi,
logistické nebo výcvikové centrum apod., jejichž "posádku" tvoří 5,
10, 20 amerických vojáků, kteří obvykle nedisponují ničím více než pár
automatickými puškami (oproti ruským základnám strategických bombardérů,
raketových a tankových divizí podél hranic EU - v Podněstersku, Bělorusku, na
Krymu, v Kaliningradské oblasti a okupovaných regionech sev. Kavkazu
například).
2) Rusko nepotřebuje další základny, pokud má ze svých
současných na dostřel polovinu světa, včetně hlavních dopravních a
energetických tepen Západu (jako je Suez, Bospor, Perský záliv, Panamský
průplav a Malacký průliv či kaspická a severomořská naftová pole - podívejte se
na mapu, resp. ještě lépe na GLOBUS!
3) Už dávno má mírumilovné RUSKO základny v Arménii,
Ázerbájdžánu, Sýrii, Kazachstánu, Kyrgyzstánu,
Tádžikistánu, Bělorusku, na Kubě a ve Vietnamu, jakož i na okupovaných územích
v ukrajinském Sevastopolu, Abcházii
a Jižní Osetii, v Moldávii (tzv. Podněsterské republice), v Kaliningradu,
Karélii, Tuvě, na Sachalinu a na Kurilských ostrovech.
V říjnu 2014 odsouhlasila rozmístění ruských vojenských
základen na svém území Argentina. V únoru 2015 podepsalo Rusko smlouvu o
pronájmu letecké a námořní základny na Kypru. Naposledy na podzim 2018 o
základně v Eritreji. Od r. 2014 Kreml podepsal 19 vojenských kontraktů s
africkými zeměmi a tisíce příslušníků ruských "soukromých" armád
(Vagnerovy společnost atd.) působí
kromě Sýrie i v Gabonu, Súdánu, Libyii, Středoafrické republice a v Bosně.
4) Momentálně navíc Rusko jedná o pronájmu dalších základen
v Srbsku, Řecku, Alžírsku, Angole, Mosambiku, Nikaragui, Venezuele, Singapuru a
na Seychelách, atd. – jak potvrdil min. obrany, gen. Šojgu - viz oficiální
zprávy RIA/TASSu.
Ostatně až do rozpadu Sovětského svazu měla Moskva – kromě
okupačních posádek v zemích Varšavské smlouvy a Mongolsku - svou námořní
základnu na Kubě, v Somálsku, Jemenu, v Sýrii, Etiopii a Vietnamu, a opěrné
body sovětského námořnictva byly ještě v dalších 6 státech, zejména v Africe
(Alžírsku, Angole, Egyptě, Guinei, Mozambiku, Libyii). Pokud se odtud
Rusové stáhli, pak hlavně díky tomu, že jednak neměli na pronájem a jednak jim
postupně zrezivěla jejich flotila - nikoliv na základě jakéhosi záchvatu
mírumilovnosti.
Nevím tedy, kdo koho obkličuje!? Onen dramatický popis
„Ruska obklíčeného americkými základnami“ je stejně imbecilní jako situace, kdy
15 policajtů „obklíčí“ pevnost obsazenou 500 po zuby ozbrojenými gangstery.
Prostě, kdo chce znát fakta, ten si je najde, pitomci vždy
vyrukují jen s provokačními kydy a pak sklapnou.
Jako vždy platí, že KDO CHCE PRAVDU NAJÍT, TEN SI JI NAJDE,
a ten, kdo sleduje jiné cíle, má svou pravdu již dopředu naprogramovanou, resp.
si vybírá jen takové informace, které se mu "hodí do krámu" - a je
naprosto imunní vůči jakýmkoliv faktů a argumentům!
Pokud by NATO chtělo skutečně získat nadvládu na
Euroasijským prostorem (sféru vlivu SSSR), bylo by k tomu přistoupilo v době
všeobecného rozpadu východního bloku a zhroucení post-sovětských ekonomických a
vojensko-mocenských struktur začátkem 90.let min. století a nečekalo by 20 let
na nástup kremelských jestřábů k moci a obnovu imperiálních ambic Ruska.
Jenže právě v okamžiku ROZPADU SSSR a největšího oslabení
Ruska se Američané z jeho příhraničních oblastí STAHUJÍ a vyklízejí většinu
vojenských základen podél ruských hranic! Pod dojmem iluze, že Rusko směřuje k
demokracii, Pentagon v rámci programu BRAC úplně zrušil desítky vojenských
základen, příkladem může být islandský Keflavík (zavřená v r. 2006), největší a
nejdůležitější americká letecká základna v sev. Atlantiku na které v dobách
studené války sloužilo až 15 tisíc amerických vojáků, nebo základna Lajes na Azorech,
případně Rhein-Main Air Base ve Frankfurtu (zavřená r. 2005), AFB Mildenhall,
Alconbury, Molesworth atd …
Fakta hovoří jasně: Od r. 1989 zmizely z Evropy čtyři pětiny
jaderné výzbroje aliance a většina amerických vojáků. Do r. 2013 americká
armáda stáhla z Evropy prakticky všechny tanky a obrněnce (v r. 2013 se stáhly
z Německa poslední americké tanky Abrams). Měla tak skončit 70 let trvající
poválečná éra masivní americké přítomnosti v Evropě. V době vrcholu
takzvané studené války bylo především v Německu rozmístěno až 20 amerických
obrněných divizí, tedy 6 000 tanků (přičemž nyní – a teprve od r. 2015 - je
v Evropě také nasazena americká obrněná brigáda o síle 3300 mužů). Ještě v r.
1980 bylo v Evropě 200 tisíc amerických vojáků. Loni to bylo – a to i po
dodatečném posílení kvůli chování Ruska – pouhých zhruba 33 tisíc mužů)!!! I
průměrně inteligentní člověk si zdravým selským rozumem vydedukuje souvislosti.
Všechny aktuální
strategické plány NATO jsou jen jednoznačně reakcí na jednotlivé dobrodružné a
agresivní akce RF vůči svým sousedům a Západu obecně. Celá poslední dekáda
ruské zahraniční politiky je ve znamení provokací, ekonomického i vojenského
vydírání, vyhrožování silou a vojenských intervencí - od Gruzie přes Ukrajinu,
Moldavsko a Pobaltí až po Skandinávii a Arktidu. Není tedy divu, že Západ
konečně reaguje - byť i navíc se zpožděním a liknavě, víceméně dokopáván
Američany, kteří nemají chuť věčně hrát nevděčnou roli zachránce - změnou obranné strategie. ....
p.s.
Jsou úsměvné ony donekonečna omílané bludy o úsilí
„amerického imperialismu“ destabilizovat kvůli ropě, plynu a nerostným zásobám
hned tu, hned onu zemi. USA se totiž v posledních desetiletích staly se
významným exportérem nafty i plynu (hlavně z břidlic).
Po zrušení zákazu exportu ropy začínají Američané namísto dovozu naopak vyvážet
ropu do celého světa. Tento export už má schopnost znatelně ovlivňovat globální
trh s touto strategickou surovinou. Dodávky
směřují do Francie, Německa, Nizozemska, Izraele, Číny a Panamy a podle
obchodníků brzy zamíří i do dalších míst světa, jakmile se do vývozu zapojí
přístavy na západním pobřeží USA. Rostoucí objemy exportu z USA už nyní "děsí trhy". Spojené státy totiž
v současnosti těží zhruba 9,2 milionu barelů ropy denně (z toho asi polovina
pochází z břidlicových ložisek). Do roku 2014 se zvyšovala rekordními tempy
kolem 15 procent ročně a Mezinárodní agentura pro energii (IEA) předpověděla,
že produkce v USA bude dále růst a v r. 2021 dosáhne rekordního maxima – více
než 14 milionů barelů denně. TÍM BY PODSTATNĚ PŘEKONALA NYNĚJŠÍ TĚŽBU
NEJVĚTŠÍCH SVĚTOVÝCH PRODUCENTŮ RUSKA A SAÚDSKÁ ARÁBIE, jejichž těžba se
pohybuje nad 10 miliony barelů denně).
Totéž se týká americké produkce břidlicového plynu, jež
nabývá v posledních letech na významu. Obrovský boom zažívá především v USA,
kde se stal v posledních 10 letech nejrychleji rostoucí těžařskou aktivitou.
Zvýšení produkce plynu a ropy, především díky těžbě z břidlic, způsobilo
rapidní pokles cen obou komodit a významně podpořilo růst amerického
hospodářství. Ve světovém měřítku znamená pokles cen energií pro americké
společnosti významnou konkurenční výhodu. V Evropě ovšem senzaci v podobě
levného zdroje energie, který by mohl nahradit uhlí a vést ke snížení emisí
uhlíku, poněkud brzdí komplikovanost těžby a environmentální rizika s ní
spojená.
I když pomineme jednoznačný fakt téměř úplné energetické soběstačnosti USA (na rozdíl od naší země a Evropy obecně!) stačí POUŽÍT ZDRAVÝ ROZUM, abychom pochopili nesmyslnost báchorek o ekonomickém pozadí amerických intervencí! Pro byznys je totiž nejlepší klid, který zaručují ve Třetím světě právě diktátoři, a nejhorší pro něj může být nekonečná válka na S.Východě či na Ukrajině. Dneska nejsme v 18. či 19. století, kdy bylo třeba okupovat další a další teritoria, jak dodnes usiluje Rusko. Globální ekonomika nejde do kupy s imperialistickými válkami, jež destabilizují trhy a ohrožují energetické a zásobovací trasy. Proto se také tak dlouho zdráhal Západ (a hlavně Amerika) angažovat jak v Libyi, tak v Sýrii, a zasáhly váhavě, až když začal tamní konflikt přerůstat hranice regionu (když jednak hrozilo jeho rozšíření, jednak v jeho důsledku došlo k masovému exodu obyvatelstva).
Doporučuji také články
„TAJEMNÉ POZADÍ
ANTIAMERIKANISMU“:
2. STUDENÁ VÁLKA MEZI
RUSKEM A ZÁPADEM ??
+
„RUSKO - poslední
koloniální mocnost“:
Rusové ukázali Arktický trojlístek, moderní základnu za polárním kruhem
Ruská vojenská základna Arktický trojlístek na ostrově Alexandřina země. | foto: Ministerstvo obrany Ruské federace
Ministerstvo obrany spustilo na svém webu interaktivní 3D exkurzi, která zájemce provede po všech zákoutích arktické základny rozkládající se na ploše 14 tisíc metrů čtverečních. Ambiciozní projekt má podobu trojcípé hvězdy v barvách ruské vlajky.
Vojenská infrastruktura se podle ministerstva skládá ze staveb„zvláštního účelu“, velících středisek, garáží vojenské a speciální techniky, autonomního energobloku a skladišť. Najdeme zde i tělocvičnu, kinosál, knihovnu, oranžérii či odpočinkovou místnost se stolním tenisem.
Fotogalerie |
Armáda uvádí, že vojáci mohou díky „modulární skladbě základny úspěšně plnit rozkazy v obtížných klimatických podmínkách“.
Arktický trojlístek bude plně samostatný, zásoby by místní posádce čítající až 150 lidí měly vydržet půldruhého roku. Přísun energie zajistí čerpací stanice vybudovaná na břehu ostrova, která bude pumpovat pohonné hmoty z tankerů na základnu.
Arktický trojlístek se nachází na ostrově Alexandřina země, nejzápadnější výspě souostroví Země Františka Josefa. Jde o nejseverněji položený ruský vojenský komplex. Na základně, v jejímž okolí panují až padesátistupňové mrazy, by mohly být rozmístěny i stíhačky MiG-31 a stíhací bombardéry Su-34.
Rusko v posledních letech pilně pracuje na vojenské expanzi za polární kruh. Buduje nové jaderné ledoborce, obnovuje zašlé sovětské základny a staví nové. Ve hře jsou především nezměrné zásoby ropy a zemního plynu. Zbraně pro Arktidu se stanou i jedním z hlavních motivů letošní vojenské přehlídky na Rudém náměstí konané k výročí konce druhé světové války v Evropě (více zde).
Alexandřina země
Komentáře
https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/kaddafiho-valky-v-africe.A110321_160502_domaci_jw