Rusko na cestě k fašismu

 

Rusko na cestě od komunismu k fašismu

Upírat nějakou naději k ruským volbám je stejně naivní jako irelevantní.

Však mají Rusové také rčení „pokud by mohly volby něco změnit, určitě by nám volit nepovolili”.

 

Vzhledem k přetrvávající realitě "vedoucí úlohy strany" (resp. triumvirátu, v němž Žirinovského LDPR a Zjuganovova KPRF poskytují jen stafáž státotvornému Jednotnému Rusku) bylo možné jen těžko očekávat nějaké překvapení. S ohledem na atmosféru fakticky celoroční nepřetržité kampaně Jednotného Ruska, disponujícího přímo státními médii (a všemi ostatními zprostředkovaně), nikoho zde nepřekvapí, že ve většině volebních obvodů vyhraje jako vždy kandidát Jednotného Ruska a prakticky všichni gubernátoři budou potvrzeni ve svých funkcích.

Jak tak opakovaně sleduji volební zpravodajství, vyplývá mi z něj však jeden zásadní poznatek. A to, že vládní partaj Jedinaja Rossija jednoznačně vítězí hlavně v regionech s nejvyšší nezaměstnaností a v severokavkazských republikách ovládaných tvrdou rukou kremelských satrapů, kteří nestrpí podvratnou činnost opozičníků, nezávislých médií ani neziskovek.

Logicky. Jelikož se zde ke skutečnosti, že v čele státních orgánů i samosprávy stojí členové této konjunkturalistické partaje (jako prakticky ve všech oblastech RF), takže zdejší volební klání připomíná frašku a la naše předlistopadová Národní fronta, zároveň navíc připojuje fakt, že si tady málokdo dovolí veřejně projevit skutečný názor, natož agitovat proti režimnímu kandidátovi, aby si tím nepodtrhnul židli, resp. nepřišel o obživu (případně i o život).

V těchto regionech je tradičně i samotná volební účast automaticky nejvyšší. Stejně jako u nás za totality, i zde si například málokterý státní zaměstnanec troufne ignorovat volby, aby neskončil na černé listině. Tudíž z údajů o volební účasti a samotných výsledků voleb lze zpětně odvodit i následující rovnici: Čím více se lidi bojí o svou existenci, tím je jejich účast ve volbách vyšší a úspěch prorežimních kandidátů jednoznačnější.

Navzdory mediálnímu brainwashingu vzbuzujícímu zdání masové podpory Putinově partaji, potažmo stávajícímu režimu, prizmatem volebních statistik se jeví realita diametrálně odlišnou.

Pokud si totiž přepočteme aktuální volební výsledek vítězného Jednotného Ruska na absolutní hodnotu (s ohledem na počet obyvatel RF), znamená to, že z tohoto pohledu Jednotné Rusko representuje nominálně tak nanejvýš desetinu obyvatel Ruské federace. Na tuto skutečnost poukazují i vtipy, objevující se na internetu již během prezentace předběžných volebních výsledků, reagujíc na zveřejněné oficiálních statistických údajů. Jako například:

„Volby do místních samospráv Ruské federace se odehrály za nízké účasti voličů. Psychiatrické léčebny: 100%; armáda: 100%; věznice: 100%. Obyčejní občané: 8,5-12%. Jednotné Rusko s přehledem zvítězilo!“

Zároveň se ovšem stále častěji objevují i první zprávy o bezskrupulózním falšování volebních výsledků v některých volebních obvodech.

Kromě zpráv o falšování výsledků hlasování samotnými členy volebních komisí, přicházejí v průběhu dne ze všech regionů i zprávy o kupčení s hlasy, připomínající někdejší volební machinace ve východoslovenských cikánských osadách.

Podstatnější, než pochybné oficiální statistiky a „volební výsledky“, je fakt, že samotná volební taškařice se podobá jakési ruské ruletě, kde „výhrou“ je, že není ještě hůř.

V případě ruských voleb je totiž, bohužel, nutno vzít v potaz fakt, že ani případné bídné volební výsledky Putinovy partaje nemohou být samy o sobě chápány jako předzvěst blížící se změny režimu. Jednak je tu riziko, že kleptokracie v okamžiku, kdy se volební taškařice stane kontraproduktivní, sáhne k otevřeně totalitním praktikám, jednak je iluzí domnívat se, že každý odpůrce Putina a „Jednotného Ruska“ je snad zároveň demokrat. To neplatí ani náhodou. Ideové spektrum ruské společnosti je mnohem složitější.

Znám totiž osobně spoustu Rusů, kteří sice nemohou přijít na jméno Putinovi ani jeho konjunkturalistické partaji, kterou označují jako "stranu šejdířů a zlodějů"[300], ovšem na druhou stranu obdivují či ospravedlňují Stalina anebo bagatelizují komunistické zločiny či okupaci Československa. A nejde o mé osobní dojmy, dnes tvoří tato skupina, odmítající „kriminalizaci Stalina a sovětského režime“, prokazatelně přes 50% obyvatel.

Ostatně stačí, když se podíváme na složení ruské politické scény.

Momentálně parlamentní strany jsou asi takovou zárukou demokratického směřování jako naši třešničkáři. Komunisté, Žirinovského LDPR a Spravedlivaja Rossija se liší od Putinova Jednotného Ruska jen tím, do jaké míry hodlají obnovit Sovětský svaz či Ruské impérium, resp. hodlají-li znovu připojit jen Donbas anebo rovnou celou Ukrajinu, resp. i Finsko a Aljašku.

Však třeba Spravedlivé Rusko vzniklo sloučením prokremelských levicových partají: Rodiny, Ruské lidové strany, Ruské strany života a Ruské strany důchodců, a nebýt odmítavého postoje komunistů, bylo by se dávno sloučilo i s Komunisty Ruska a Komunistickou stranou RF.

Pro charakteristiku strany Ruští patrioti[301] stačí, že vznikla odštěpením od Komunistické strany RF. Od ní se také liší de facto jen tím, že její program obsahuje i radikálně nacionalistické prvky.

Totéž v bledě růžovém (i když by sedělo spíše označení hnědo-rudé) představuje Nacionálně bolševická strana Ruska (NBP[302]). Její program lze vydedukovat již ze samotného jejího názvu. (Oproti zavádějícímu názvu Liberálně-demokratické strany Ruska s. Žirinovského, která je fakticky stejně málo liberální jako demokratická; tak jako je Vladimír Ejdelštejn alias Žirinovskij asi takový demokrat, jako jeho kamarádi Saddám Husajn, Jean-Marie Le Pen či rakouský esesák Edwin Neuwirth).

Pomineme-li Stranu růstu (Партия Роста), jejíž program se liší od idejí Jednotného Ruska jen v dílčích pohledech na formy rozvoje ekonomiky (ani v nejmenším se neliší například v otázkách zahraniční politiky), a pár obskurních spolků, najdeme nakonec na ruské politické scéně jedinou demokratickou stranu, která má aspoň jakýsi voličský potenciál, a tou je Jabloko.

I to se ovšem nezmohlo v posledních parlamentních volbách na více než 2%, přestože je zřejmě volila i převážná část stoupenců opoziční Strany pokroku Alexeje Navalného, kterou úřady preventivně postavily mimo zákon[303].

Z výše uvedených faktů o složení oficiálního politického spektra vyplývá chmurná perspektiva pro Rusko i svět. A to, že Rusko dnes míří mílovými kroky spíše k fašismu, než k demokracii. Aktivizace ultrapravicových a ultralevicových uskupení − jako jsou Ruská národní jednota (RNE), Slovanský svaz, Ruská pravoslavná armáda, Černá sotňa, Bílá legie, Pamjať, Strana národní suverenity Ruska (NDPR), Fronta národní spásy, Jiné Rusko, Nacionálně-revoluční fronta, Severská aliance, Křesťanský stát – Svatá Rus, Sláva Rusku, Lidově-nacionální strana, Ruská nacionálně-socialistická strana (RNSP), atd., atd.[304] − která pojí xenofobie, šovinismus a idea imperiálního revanšismu, jen dokresluje obrázek ruské společnosti na prahu nové totality.

O tom, že v Rusku již zapustilo své kořeny i neonacistické hnutí, rovněž není sebemenších pochyb. V zemi dnes existuje až několik stovek neonacistických organizací[305], sdružujících podle odhadů na 70-100 tisíc aktivních členů.[306] (O tom, že nejde o komunitu aktivní jen ve virtuálním světě internetových diskuzí, svědčí statistiky ruské nevládní organizace Sova, podle nichž jen v letech 2004-2012 došlo v Rusku [oficiálně] k 549 rasově motivovaným vraždám a skoro 3500 vážným zraněním ne-ruských obyvatel. V r. 2013 bylo v Rusku jen při oficiálně registrovaných xenofobních, rasistických a ideologicky motivovaných útocích zavražděno min. 20 lidí a nejméně 173 osob při nich utrpělo zranění. V r. 2016 byly rasistické útoky zaznamenány v 16 ruských regionech. Důležitou skutečností je, že tisíce stoupenců neonacistických a nacionalistických organizací se účastní i bojů na východní Ukrajině po boku proruských separatistů.)

Jestliže někomu připadá vyjádření, že Rusko je na cestě k fašismu jako příliš expresivní, pak jej odkážu na definici fašismu: „způsob politického jednání vyznačujícího se obsesivní představou o rozkladu společnosti a národní potupě; o tom, že se národ stal obětí, resp. je ohrožován individualistickým liberalismem a vlivem cizáků”.

Stěžejní ideou fašismu je pak nahradit zastupitelskou, parlamentní demokracii vládou silného vůdce. Charakteristickým rysem fašisty je, že hledá příčiny všech negativních společenských jevů i vlastního postavení výlučně v působení vnějších sil – spiknutí zahraničních imperialistů, buržoazie, kulaků, svobodných zednářů, iluminátů, Židů ... a vyřešení všech problémů si slibuje od eliminace viníků, resp. na úkor té či oné společenské či etnické skupiny.

Všemi těmito znaky se současná ruská politika i společnost vyznačuje.

Nic na tom nemění ani fakt, že putinovská kleptokracie z pochopitelných důvodů nenaplňuje jednu z premis definice fašismu, a to nepřátelství vůči "velkokapitalistické plutokracii", které představovalo programový průnik fašismu a krajní levice (a je ostatně nadále jedním z ideologických pilířů nacionalisticko-bolševických hnutí, jako je zmíněná Nacionálně bolševická strana Ruska).

Jen tak na okraj, jestli někomu připadá výraz „fašistický“ v souvislosti s putinovským režimem „přitažený za vlasy“. Aniž bych chtěl nějak obhajovat Mussoliniho fašistický režim, nutno zdůraznit, že ten rovněž – na rozdíl od německého nacismu či stalinismu – nevyznačoval budováním koncentračních táborů nebo masovými popravami odpůrců (těch mimochodem Mussolini během let 1927–1940 dal popravit za antifašistickou činnost 10).

A propos, když už jsme u této paralely (Mussolini-Putin), jakýpak je rozdíl mezi někdejšími italskými masakry civilního obyvatelstva v Habeši a genocidou čečenského národa ze strany Putinova režimu během rusko-čečenské války? Snad jenom v tom, že v době italsko-habešské války ještě neplatila Charta OSN a Všeobecná deklarace lidských práv (které přijalo Valné shromáždění v letech 1945 a 1948).

P.S.   

Pokud chce někdo aspoň rámcově pochopit smysl počínání ruského diktátora, měl by si především uvědomit, že jeho povahu formovalo společenství, ve kterém se od raného mládí pohyboval – pouliční gang, komunistická tajná policie (díky níž absolvoval jakožto nasazený práskač i univerzitu) a poté „oddělení mezinárodního obchodu“ pitěrské mafie. Fakticky celý jeho život se odehrával ve sféře, kde je naše představa morálky a cti neznámým pojmem.

Není divu, že si právě jeho díky jeho bezskrupulóznímu „charakteru“ Bratrstvo mocných v pozadí (konglomerátu mafie, tajné služby a nomenklaturních kádrů) vybralo během transformace sovětského státu na kleptokracii za svého bílého koně … a tak se neznámý major KGB a účetní petrohradského magistrátu znenadání ocitl v čele tajné služby FSB a pak i v křesle gosudara, kam si přinesl svůj gangsterský pohled na svět. 

---

[300] Партия жуликов и воров

[301] Патриоты России.

[302] Nacional-bolševistskaja partija (Национал-Большевистская Партия, НБП).

[303] V r. 2015 byla rozhodnutím ministerstva spravedlnosti RF straně zrušena státní registrace, takže se nemůže účastnit voleb.

[304] Eurasijský svaz mládeže, Kozácká národní garda Vševelikého vojska donského, Lidový svaz (Narodnyj sojuz), Mezinárodní eurasijské hnutí, Nacionálně-socialistická strana Rusi (NSPR), Nacionálně-socialistické společenství (NSO), Ortodoxní Rusko, Ruské společenské hnutí (ROD), Ruský celonárodní svaz (RONS), Ruský národní svaz (RNS), Russkije, Strana na ochranu ruské ústavy "Rus" (PZRK Rus), Strana svobody, Svatá církev jednotné bílé rasy (SCEBR), Svaz ruského lidu (SRN), Svaz Venedů (Sojuz Venedov), Veliké Rusko (Velikaja Rossija), Vojensko-vlastenecké hnutí "Spas", atd.

[305] Jako např. Čistá rasa, Format 18, Front 14, Jednotné brigády-88, Jižní fronta, Kombat 18, Krov i česť Rossija, Legion "Ruský útok" (Legion "Russkaja ataka"), Legion Vervolf, Národní fronta (Nacionalnyj front), Nový řád (Novyj porjadok), Ruská pěst (Russkij kulak), Ruská stráž (Russkaja gvardija), Ruský cíl (Russkaja ceľ), Slovanské bratrstvo (Slavjanskoje bratstvo), Slovanský legion,  Sluneční kruh  (Solncevorot), Velesov blok, Volžská fronta (Volžskyj front), Východní fronta (Vostočnyj front) atd.

[306] Podle odhadů Amnesty International dnes působí v Rusku minimálně 85 000 aktivních neonacistů, což je téměř polovina celkového odhadovaného počtu neonacistů na celém světě.

Výňatek z knihy Cesta na konec světa a zpět, díl druhý (CAD Press, 2021). 

***

Junarmija neboli "Putlerjugend"

Jako pěst na oko tu působí  pro našince hlouček dětí v rudých košilích, příslušníků "Putlerjugend", tj. Junarmije, v ruských ulicích.

 Jako každý autoritativní režim, i tento putlerovský dobře chápe, že jeho největší oporou budou "ovčané" indoktrinovaní již odmalička státní ideologií, a není pochyb, že lze mnohem lépe formovat osobnost dětí, než třeba devatenáctiletých rekrutů, vykonávajících navíc vojenskou službu vesměs nedobrovolně.

Stejná motivace byla i v pozadí vzniku − aspoň ze středoevropského pohledu obskurní – mládežnické organizace Junarmija (plným názvem Všeruské dětsko-mládežnické občanské hnutí Junarmija^[1]). Samotný název Junarmija lze přeložit jen volně, asi jako "Mládežnická armáda". Svým charakterem připomíná spíše jakýsi hybrid organizací Hitlerjugend a Pionýr, než třeba skautské hnutí.

Zatímco skauting je hnutí a priori apolitické, díky čemuž může působit prakticky ve všech státech světa^[2], výše uvedená Junarmija je naopak fakticky hnutím prorežimním a tudíž veskrze politickým, resp. mocenským nástrojem vládní strany Jednotné Rusko, o čemž svědčí již skutečnost, že u jeho zrodu stál oficiálně Kreml (v osobě ministra obrany generála Šojgu, jenž jeho vznik inicioval a je i jeho čestným členem). Kromě toho představuje Junarmija fakticky odnož organizace DOSAAF^[3] a činnost jejích poboček je dle stanov přímo propojena s příslušnými vojenskými útvary, takže o nějaké nezávislosti či občanskosti nemůže být ani řeč.

Jelikož do řad hnutí Junarmija jsou přijímány děti už od 11 let, není pochyb, že pod ideovým vedením penzistů-stalinistů, funkcionářů kremelské partaje, bývalých důstojníků KGB, krymských "zelených mužíčků" a "hrdinů" z kavkazských válek, tvořících štáb organizace DOSAAF, zde vyrůstá nová garnitura vygumovaných mozků, které bude bližší idea sovětská než západní demokracie.^[4]

Není divu, že setkání s oddílem junarmijců v červených košilích a rudých baretech s pěticípou hvězdou vyvolává u Evropanů asociace s Hitlerjugend.

---

[1]     Rus. Vsjerossijskoje dětsko-junošeskoje vojenno-patriotičeskoje obščestvennoje dviženije (Всероссийское детско-юношеское военно-патриотическое общественное движение «ЮНАРМИЯ»).

[2]     S výjimkou několik států totalitních, jako je Barma, Čína, Kuba, Laos a Severní Korea

[3]     Dobrovolná společnost pro podporu armády, letectva a námořnictva (ДОСААФ).

[4]     V polovině r. 2017 mělo již hnutí Junarmija téměř masový charakter, počet jeho členů dosáhl 100 000.

Výňatek z připravované knihy Potulky mezi Arktidou a Pamírem

 =================================================

P.S. 

 Bohužel, musím dnes, po ruském vpádu na Ukrajinu, své tvrzení upravit - Rusko již není na cestě k fašismu, ruský režim je ryze fašistický.

Současné události jen potvrzují mé někdejší vesměs nepochopené tvrzení, že současná atmosféra v ruské společnosti připomíná Německo 30. let - v době nástupu nacismu :(

A pozor: je též naivní spatřovat jedinou příčinu antidemokratických a protizápadních nálad a postojů značné části ruské společnosti jen v nedostatku objektivních informací a kontaktu s vnějším světem, byť zhoubný vliv masového brainwashingu je nezpochybnitelný. To by bylo příliš jednoduché, a hlavně to nijak nevysvětluje proputinovské a antidemokratické postoje značné části postsovětské ruské diaspory na Západě, která žije dlouhodobě v demokratických zemích, užívá si komfortu vyspělého a svobodného Západu, přičemž de facto opovrhuje demokracií a obdivuje ruský fašistický režim.

V případě těchto "ruských patriotů" z New Yorku, Berlína či Karlových Varů samozřejmě nemůže být ani řeči o nedostatku informací či pomýlenosti, projevují prostě jen typickou, přirozenou ruskou náturu, temnou stránku ruské duše, kterou prezentovali odedávna i ruští intelektuálové - od Dostojevského po Solženicyna - kydající po návratu do Ruska špínu a opovržení na prohnilý a nemorální Západ, který je předtím přichýlil.

Ale zpátky k hypotéze o společenském zvratu v putinovském Rusku, ve smyslu občanského hnutí.

    I kdyby se dokázaly roztříštěné opoziční síly sjednotit a vyburcovaly k akci pár desítek tisíc občanů, v Rusku ani statisíce protivládních aktivistů nejsou zárukou politické změny ve státě.

Vzhledem k chorému uvažování Putinovy junty a obrovskému bezpečnostnímu aparátu vyzbrojenému i těžkou vojenskou technikou, mám obavy, že režim je ochoten a připraven zakročit proti masovým nepokojům podníceným ruskou agresí na Ukrajině ještě mnohem brutálněji, než jsme viděli v Bělorusku.  Mementem nám může být čečenská genocida.

I kdyby nemohl Kreml spoléhat na regulérní armádu, může se opřít o zhruba milionovou "ocelovou pěst kleptokracie" - Rosgvardiju, útvary FSB, Specnaz a Omon - připravenou utopit neozbrojené nepokoje v krvi.

Skutečná moc spočívá v rukou fašistické junty, party gangsterů a estébáků, bývalých Putinových parťáků z KGB ... Naryškina - šéfa SVR (zahraniční rozvědky), Bortnikova - ředitele tajné služby FSB, Patruševa - gen. tajemníka Bezpečnostní rady;  Kostjukova - šéfa vojenské zpravodajské služby GRU (Putinova Canarise) a Zolotova - velitele Národní gardy (Putinova Himmlera), kteří za sebou mají statisíce všeho schopných vrahounů a  žoldáků.

A další vývoj politické situace v Rusku tak nebude záviset od nějaké organizované opozice, nýbrž od mocenské konstelace, vzájemného spojenectví a zákulisních dohod v rámci mocenského centra, siloviků, disponujících vlastními ozbrojenými silami ... kdo s kým se spojí proti ostatním, přičemž není nikde psáno, že některá vzniklá aliance bude mít (resp. může mít) zásadní převahu ... v případě nejednoznačné převahy toho kterého uskupení bude výsledkem jen vleklá občanská válka. A to nemluvím o alternativě, že se na mocenské šachovnici znenadání objeví nějaký druhý generál Lebeď či Dudájev kdesi na D. Východě, v Povolží či na Sibiři, a zvrátí zdánlivý poměr sil, dohodnutý v Moskvě.

 

Projevy občanské neposlušnosti v Rusku ( titulky v angličtině)

https://www.youtube.com/watch?v=9tGB3v5ZntY

https://twitter.com/i/status/1500437494147465216

a ukázky putinovského stylu "čištění politické scény":

https://ferohrabal.blogspot.com/2017/05/rusky-antimajdan-navrat-opricniny.html

https://ferohrabal.blogspot.com/2018/03/kauza-skripal-aneb-stin-zelezneho.html

https://ferohrabal.blogspot.com/2019/03/rudy-babylon.html

Doporučuji též můj rozhovor o RUϟϟKU  pro  CNN Prima News z 10/3 2024: https://cnn.iprima.cz/normalnich-rusu-je-jen-pet-procent-demokracie-tam-nebude-ani-po-putinovi-rika-hrabal-krondak-427029 

nebo rozhovor pro BRITSKÉ LISTY - 2/1 2024: 

  https://www.blisty.cz/art/116900-idel-ural-aneb-neznama-evropa.html

více již zde:

http://www.cadpress.sk/frhk_media.htm

Zájemcům o život reálného současného Ruska doporučuji knižní sérii :

Autor, cestující celé roky po Rusku autostopem, dálkovými vlaky, maršrutkami a náklaďáky, občas pásovými transportéry, na palubě vrtulníku, nákladní lodi, remorkéru či tankeru,  se během svých cest setkává s intelektuály i dělníky a řemeslníky, ministry i pastevci, vědci i domorodými šamany, rektory universit i venkovskými učiteli, žurnalisty, spisovateli, zálesáky, léčiteli, geology a naftaři, představiteli samospráv, byznysmeny i politiky, s polárníky, záchranáři, piloty vrtulníků i šoféry náklaďáků; s lodníky, námořníky i rybáři. Namísto klábosení s klienty kosmopolitních hostelů a turistických rezortů diskutuje při šálku čaje či sklence vodky s místními umělci, spisovateli, válečnými veterány, kozáky, horníky, lovci a zlatokopy, studenty i penzisty, buddhistickými mnichy, muslimskými imámy i židovskými rabíny, pravoslavnými popy i katolickými misionáři, s etnografy i příslušníky četných původních etnik, aby své poznatky a zážitky následně prezentoval ve svých cestopisech, doplňuje je vlastními úvahami a historickými odkazy, aby zprostředkoval autentické Rusko i lidem, kteří asi o politologické publikace nezavadí.

Kompletní informaci o edici "Cesty za horizonty" najdete zde::  https://ferohrabal.blogspot.com/2021/12/cestovni-zapisky-z-ruska.html

 

Bohužel, knihkupci vesměs namísto seriózní prezentace motivující čtenáři ke koupi knížek (tj. zveřejněním relevantních informací, obsahu a ukázek z knihy) lákají zákazníky jenom na dumpingové ceny a slevy, takže ukázky z obrazové přílohy najdete aspoň zde:    http://www.cadpress.sk/sibir2017ukazky.htm

 

***

již vyšlo:

- CESTA NA TAJMYR aneb "Po Jeniseji k Severnímu ledovému oceánu - krajem šamanů, starověrců, komunistických lágrů a morbidní postsovětské nostalgie",

 1. svazek ze sibiřské série cestopisů  (doplněným stovkami barevných fotografií) - který se pokouší oslovit nejen milovníky cestování a cestopisů, ale i lidi zajímající se o reálné autentické Rusko (potažmo Sibiř a Arktidu) a historii vztahů Rusko v. Západ, jakož i naivní a pomýlené "rusofily" čerpající své informace o "zemi, kde dnes znamená včera", výlučně ze Sputniku a proruských webů či bulvárních / dezinformačních médií.

ANOTACE: 

„Cestopis o Rusku, a jmenovitě hlavně o Sibiři a Arktidě, z pera renomovaného českého cestovatele, jenž zná Rusko zřejmě lépe, než 90% Rusů, jelikož ho během posledních 10 let projel křížem krážem. Nejen od Petrohradu po Vladivostok, ale též od Murmansku po Magadan, od Čečenska po Čukotku a od Altaje po Jamal a Tajmyr, a navštívil de facto všechny oblasti a republiky Ruské federace, vyhýbajíc se vesměs turistickým destinacím, ale navštívil mnohá posvátná místa, polární stanice, pozůstatky stalinských lágrů i pozoruhodné přírodní scenérie. Pomáhal vakcinovat soby jamalským pastevcům, účastnil se lovu kalmárů v Japonském moři a sobů na Čukotce, lovil jesetery na Leně a kambaly na Kolymě,  zúčastnil se šamanských obřadů na Altaji, v Jakutsku, Tuvě a Burjatsku, splavil mohutné a divoké sibiřské řeky - Jenisej, Irtyš, Lenu, Kolymu, Angaru a Podkamennou Tunguzsku...

Díky tříletému pobytu uvnitř nejrůznějších místních etnických a sociálních komunit měl možnost seznámit se zdejšími poměry – každodenním životem a názory obyčejných lidí – komplexněji, než se to podaří mnohému "domorodci", žijícímu ve vzdálené metropoli, nebo zahraničnímu "expertovi", mnohdy navíc závislému na službách tlumočníka, během několikatýdenní expedice.

Cestujíc po Rusku dálkovými vlaky, maršrutkami a náklaďáky, občas pásovými transportéry, na palubě vrtulníku, nákladní lodi či tankeru, setkává se během svých cest s intelektuály i dělníky a řemeslníky, ministry i pastevci, vědci i šamany, rektory universit i venkovskými učiteli, žurnalisty, byznysmeny i politiky, s polárníky, piloty vrtulníků i šoféry náklaďáků; s lodníky, námořníky i rybáři. Diskutuje při šálku čaje či sklence vodky s místními umělci, spisovateli, válečnými veterány, lovci a zlatokopy, studenty i penzisty, buddhistickými mnichy, muslimskými imámy i židovskými rabíny, pravoslavnými popy i katolickými misionáři, s etnografy i příslušníky nesčetných původních etnik, aby své poznatky a zážitky následně prezentoval ve svých cestopisech, doplňujíc je vlastními úvahami.

Kniha je navíc doplněná zhruba 750 jedinečnými barevnými fotografiemi.“

Kompletní prezentace knihy (včetně recenzí a ukázek) je na webu  

http://www.cadpress.sk/tajmyr2018.htm

Objednáte-li si knihu přímo přes eshop CadPress: 

http://www.cadpress.cz

resp. přímý link
http://www.cadpress.cz/cadpress/eshop/0/0/5/11504-CESTA-NA-TAJMYR-F-R-Hrabal-Krondak ,
 jednak ušetříte zhruba 10% z běžné MO / pultové ceny v knihkupectvích,

Jednak zároveň podpoříte autora/vydavatele, který by jinak – při prodeji prostřednictvím VO distribuce – dostal pouze 1/3 z prodejní ceny!

další svazky edice

‼️‼️ TENTO PRVNÍ SVAZEK TRILOGIE OBSAHUJE MJ. I "STRUČNÝ EKSKURZ" (c. 70 stran) DO DĚJIN UKRAJINY A HISTORIE RUSKO-UKRAJINSKÝCH VZTAHŮ ! ‼️‼️

KOMPLETNÍ INFORMACE O KNIZE:

http://www.cadpress.sk/rusko2017.htm

nebo

 https://ferohrabal.blogspot.com/2021/12/cestovni-zapisky-z-ruska.html

Ukázky z obsahu / obrazové přílohy:

http://www.cadpress.sk/sibir2017ukazky.htm

 

Podrobné informace:

http://www.cadpress.cz/cadpress/eshop/0/0/5/11515-CESTA-NA-KONEC-SVETA-A-ZPET-2-Zapadni-Sibir

 

Obsah 2. dílu:

http://www.cadpress.sk/cnks2obsah.pdf

CITUJI Z OHLASŮ: 

„Toto je daleko, daleko více než jen cestopis. Mohu napsat jen jedno… Doporučuji…. Doporučuji… Doporučuji!“   -   Václav MARHOUL, filmový režisér

-----------

"Některé cestopisy se svou autentičností vymykají obvyklým popisům průběhu putování, památek a reálií, a jsou svým způsobem antropologickými sondami. Do této kategorie neotřelých pohledů na neznámé kraje patří i tato publikace. Autor se tak řadí po bok Jana Eskymo Welzla či Mnislava Zeleného-Atapany.     

Chcete-li se o Rusku dozvědět něco, co dozajista nevíte, určitě si knížku přečtěte."

                                                     

Prof. MUDr. Cyril HÖSCHL DrSc.

-----------

"Krondakovy knihy kombinují osobní svědectví z terénu s poznatky z dějin, politiky, mezinárodních vztahů, ekonomiky, kultury a životního stylu obyvatel navštívených zemí. Množství událostí a osudů - příběhy známých osobností i zcela neznámých lidí, postřehy z osobních setkání, úvahy o sociálním a ekonomickém prostředí, četné příhody, ze kterých se dají odečítat hlubší souvislosti - to vše pulzuje poutavým vyprávěním, doprovázejíc hlavní příběh, jehož aktérem je samotný autor, potulující se napříč onou širou zemí, mezi arktickou tundrou, sibiřskou tajgou a kavkazskými horami.

      Kniha Fera Hrabala-Krondaka je vynikající čtení pro každého, kdo se zajímá o zemi, kde se dnes minulost dere do budoucnosti."

PhDr. Grigorij Mojsejevič MESEŽNIKOV,

politolog a politický analytik, prezident Institutu pro veřejné otázky

-----------

 "Tato nejnovější Krondakova kniha nepředstavuje jenom pouhý další cestopis o Rusku doplněný stovkami jedinečných fotografií. Jde o cestopis “literárně-sociologicko-politologický“, resp. plasticky podaný reálný obraz dnešního Ruska z pera renomovaného českého cestovatele, jenž zná Rusko zřejmě lépe, než 90% Rusů. Hrabal-Krondak totiž momentálně nepochybně patří k největším znalcům dnešního Ruska u nás; 

Jaromír ŠTĚTINA, 

bývalý dlouholetý reportér z oblastí Sovětského svazu 

=================

Z tohoto cestopisu jsem vysloveně nadšen a doporučuji k přečtení.  S autorem nemusíte souhlasit v jeho politických názorech, je dosti kriticky k vládě Vladimíra Putina, ale jinak je to opravdu úžasný detailní cestopis po dnešní Ruské federaci.  

Lukáš Lhoťan

publicista

 

Mé rozhovory a vystoupení v médiích a recenze mých knih

Mé Rozhovory na YouTube:

pro AKTUALITY-SK z 22/7 2024:

https://www.youtube.com/watch?v=cqiRYn2ET48

Mé další rozhovory na YouTube:

https://www.youtube.com/results?search_query=hrabal-krondak

+

 rozhovor pro  CNN Prima News 10/3 2024: 

https://cnn.iprima.cz/normalnich-rusu-je-jen-pet-procent-demokracie-tam-nebude-ani-po-putinovi-rika-hrabal-krondak-427029

nebo rozhovor pro BRITSKÉ LISTY - 2/1 2024:  https://www.blisty.cz/art/116900-idel-ural-aneb-neznama-evropa.html

+

pro Literární klub Krajských listů, 30/11 2023:  https://www.krajskelisty.cz/literarni-klub/30118-naivni-politology-a-chcimiry-snici-o-nejakem-novem-rusku-ci-normalizaci-vztahu-po-valce-nepotesim-rika-frantisek-richard-hrabalkrondak-cestovatel-a-disident.htm

https://www.youtube.com/watch?v=hSQ6XeHmO74

Putin asi skončí jako Hitler nebo Ceausescu. To je osud diktátorů, zamýšlí se cestovatel Hrabal-Krondak

BRITSKÉ LISTY:

https://www.blisty.cz/art/106314-ruskem-za-poznanim.html  

 

 

https://www.blisty.cz/art/106958-nejvetsim-nebezpecim-pro-rusko-je-jeho-rezim.html

https://ferohrabal.blogspot.com/2021/12/cestovni-zapisky-z-ruska.html

***

Vystoupení v diskuzním pořadu "Máte slovo" - 

téma Napětí na Ukrajině / Ruská hrozba

(Premiéra čtvrtek 10. 2. 2022 na ČT 1)

https://www.ceskatelevize.cz/porady/10175540660-mate-slovo-s-m-jilkovou/222411030520006/ 

 rozhovor v Startitupu 

👉 https://youtu.be/8YVr-eQ_nzI 

https://tv.idnes.cz/rozstrel/rozstrel-fero-richard-hrabal-krondak-cely-zaznam.V220128_120235_idnestv_jaha

nebo

https://vod.idnes.cz/a/2201/28/VF220128_170647_flv_middle_jaha.mp4

***

F. R. Hrabal-Krondak -- rozhovor o současném Rusku a rusko-evropských vztazích pro "Krajské listy" / 18. únor 2021:

https://www.facebook.com/fero.hrabal/posts/5320866491286721 
nebo
https://www.krajskelisty.cz/stredocesky-kraj/25283-kazda-ctvrta-ruska-rodina-obyva-drevenici-bez-wc-to-je-35-milionu-lidi-rika-cestovatel-fero-r-hrabalkrondak-pritom-se-kreml-ohani-raketami.htm

 

***

Rozhovor v iDnes / MF Víkend 20/8 2021:

https://www.idnes.cz/cestovani/kolem-sveta/rusko-cestovatel-a-spisovatel-fero-richard-hrabal-krondak-rozhovor.A210730_134802_kolem-sveta_hig?

 

 

***

Rozhovor o reálném aktuálním Rusku - FORUM 24:

https://www.forum24.cz/fero-hrabal-krondak-rusky-narod-je-osudove-poznacen-sovetskym-dedictvim/

***

 

Literárna revue 4/2021 / Sobota 13.02.2021

Hosťom Literárenej revue je FRANTIŠEK HRABAL KRONDAK - cestovateľ a autor knihy

CESTA NA TAJMYR alebo po Jeniseji k Severnému ľadovému oceánu:

https://www.rtvs.sk/radio/archiv/1099/1517565

 

***

FORUM 24:

https://www.forum24.cz/fero-hrabal-krondak-rusky-narod-je-osudove-poznacen-sovetskym-dedictvim/

 

 ***

https://www.forum24.cz/rusko-ktere-skoro-nikdo-nezna-cestopis-fero-hrabala-krondaka/

***

DENNÍK N:

https://dennikn.sk/2645204/pozoruhodne-knihy-o-krajine-kde-sa-minulost-derie-do-buducnosti

 

Zájemcům o život reálného současného Ruska doporučuji mou knižní sérii :

*** 

 Bohužel můj sotva (nedávno) založený kanál na Youtube https://www.youtube.com/@ferohrabalkrondak 

(který měl statisícovou sledovanost)  

JE již díky zákeřným 🅰️sociálním 🅰️lgoritmům sociálních sítí MINULOSTÍ … 

    Přestože   neporušoval žádné etické normy! BYL ZRUŠEN bez jakéhokoliv konkrétního zdůvodnění (s pouhou lakonickou instantní nicneříkající formulkou že "porušuje pravidla " - čímž bylo zřejmě snad myšleno např. sdílení kritického videa o ruském fašistickém a neonacistickém hnutí  z Facebooku !?), … a to zřejmě na popud proruských trollů, jelikož můj kanál obsahoval mj. cca 800 původních ruských videí o politické situaci a reálném životě ve východním Mordoru :( , ačkoliv Youtube (stejně jako Facebook atd.) zároveň nadále obsahuje tisíce videí ruské páté kolony a různých dezolátů a konspirátorů, jakož i nekonečné kvantum nenávistných, lživých a vulgárních komentářů :(  , včetně stovek urážlivých a nenávistných komentářů pod mými rozhovory!

Více viz : https://ferohrabal.blogspot.com/2024/10/zakerne-asocialni-algoritmy-na.html

Prosím sdílet

===========================================================

Při nákupu knih přímo od autora anebo z eshopu vydavatelství

http://www.cadpress.cz 

podpoříte zároveň i autora (a jeho projekt),

který při prodeji prostřednictvím VO distribuce obdrží pouze 1/4 prodejní ceny !

------------------------------------

Navíc  až  99% prodejen nemá třeba můj poslední cestopis ani po roce  skladem ... 

Ze 40 knihkupectví  firmy Dobrovský mají knihu jen 2 prodejny; ze 60 prodejen Kanzelsbergera je kniha jen ve 3;  z 36 prodejen firmy Luxor mají knihu pouze ve 4, situace v síti Martinusu je podobná = ze 30 prodejen mají knihu skladem JEN 2 ! 😔   

No a třeba Academia  či Knihy na hory (býv. Mapy Kiwi)  bojkotují mé knihy systematicky 😡 Knihkupci zdůvodňují absenci mých knih v prodejně skutečností, že prý SE PO NICH NIKDO NEPTÁ :( ?  tak je neobjednávají!  Začarovaný kruh.

--------------------------------

 

aktualiazce 24/x/24