Malý pokus o alternativní pohled na témata tzv. "internetových diskuzí", které jsou víceméně v režii placených i dobrovolných trollů a mystifikátorů (z přesvědčení či hlouposti).
Navzdory tomu, že se někdejší gruzínský bandita a poté
ruský hrůzovládce již šest desetiletí smaží v pekle, jeho život a dílo nedává
dodnes spát analytikům a badatelům z oblasti historie, politologie, psychologie
i psychiatrie.
Fenomén Stalin se totiž – aspoň
v rámci novověku, a tudíž dostupných autentických informací – zcela vymyká
normálnímu chápání, přičemž zároveň přetrvává jeho iracionální či morbidní
adorace. Vzhledem k dnes již dostupným informacím a všeobecnému povědomí o
Džugašviliho charakterových vlastnostech a zločinech představuje stalinismus de
facto spíše zrůdný satanský kult, než ideologii či politickou orientaci.
A tak, vzhledem k tomu, že podstata
stalinismu sveřepě vzdoruje jakékoliv racionální či logické analýze, není divu,
že se i řada badatelů uchyluje k pokusu nahlížet na něj jako na formu
satanského kultu. (Viz např. Stalinova maska
smrti.)
Z pohledu této hypotézy pak kruté činy
Stalina a jeho sadistické kamarily − tj. uměle vyvolaný hladomor v Kazachstánu,
Povolží a na Ukrajině (někdejších "obilnicích Evropy"), Katyňský
masakr a miliony zavražděných a utýraných lidských bytostí − dávají smysl,
jakožto úlitba démonům. Krvavá daň Satanovi za poskytnutou moc.
Za poslední oběť, okultní zádušní rituál, lze z tohoto
pohledu považovat stovky mrtvých, kteří zahynuli udušením a ušlapáním, případně
v důsledku srdeční slabosti, během masové hysterie, ve kterou se zvrhnul
diktátorův pohřeb. Během pohřbu mělo údajně zahynout až 1500 lidí, kteří byli
ušlapáni především v koridoru, vymezeném trolejbusy, jenž vedl k Domu odborů,
kde bylo vystaveno diktátorovo tělo.
Víceméně irelevantní je v této
souvislosti srovnávání Stalina s Hitlerem, jež se samozřejmě hned nabízí.
Odhlédneme-li od některých společných,
psycho rysů těchto dvou největších zloduchů novověku, aniž bychom chtěli nějak
zpochybňovat Führerovu diagnózu, musíme konstatovat jeden zásadní rozdíl mezi
zločiny nacismu a stalinismu.
Tím je fakt, že nacistické zločiny byly
- navzdory určitému, řekněme mystickému hávu - víceméně motivovány politicky,
resp. racionálně. Odmyslíme-li si Himmlerovo laškování s okultními vědami[1]
(jimž se ovšem věnovala i řada představitelů NKVD, v čele s nechvalně známým Bokým),
nacházíme logiku, byť občas zvrácenou, ve většině nacistických zločinů.
Byly prostě bezskrupulózním naplňováním
ideje Drang nach Osten (rozšiřování životního prostoru německého národa) a bezohledného
eugenického programu.
Postrádám však jakoukoliv logiku v
nekonečném masakrování vlastního národa, bez ohledu na národnost, rasu a
náboženské přesvědčení (o vině už vůbec nemluvě), a to včetně vlastních
nejvěrnějších stoupenců. Přičemž tato genocida ruského národa byla v přímém
rozporu nejen s národními zájmy a proklamovanými cíli, ale i se životními zájmy
samotného bolševického režimu a státu.
Bylo to vraždění pro vraždění, destrukce
pro destrukci. A jestliže v tomto krvavém běsnění nenachází hledající žádný
racionální smysl, není divu, že jej hledá v oblasti iracionálna.
K tématu rusko-ukrajinské vzájemnosti
(článek, jenž by měl být povinnou četbou pro trolly povykující o banderovských zločinech)
Zavražděni hladomorem: skutečný počet obětí a důkazy jeho záměrného vyvolání
Dívka – oběť hladu. Charkov, 1933, Autor Alexander Wienerberger (Oficiální webová stránka)
100 tisíc, milion, 4, 7, 10 a dokonce – 15 milionů mrtvých. Oběti hladu se staly politickým nástrojem. Někteří je cílevědomě podceňují, zatímco jiní nadhodnocují. Kolik lidí opravdu zemřelo na hladomor a byl opravdu vyvolán uměle? Dívka na fotografii ze sbírky kardinála Inicira je jednou z obětí hladu.
Červenec 1941. Německé jednotky se rychle útočí. Sovětská vláda se rozhodne zničit část archivních dokumentů v Kyjevě. Mezi nimi jsou i statistiky o populaci Ukrajiny v období hladomoru. Pokusy skrýt pravdu nejsou bezdůvodné. Už brzy nato v Němci obsazeném Charkově začíná počet obětí hladomoru sčítat ukrajinský agronom a ekonom Stepan Sosnovyj. Je první, kdo se snaží o vědecký a statistický přístup. Ale bez důležitých údajů, které zničila sovětská vláda.
Archivní dokument z fondů Ruského státního archivu ekonomie obsahuje informace o úmrtnosti na Ukrajině v roce 1933 podle věku a pohlaví.
Nicméně, jak se ukázalo, údaje se zachovaly. Přesněji jejich kopie. V Moskvě. Před pěti lety ukrajinští vědci z Ptuchova ústavu demografie a sociálních výzkumů tyto dokumenty zkopírovali a předali Ukrajině. Archivní dokument z fondů Ruského státního archivu ekonomie obsahuje informace o úmrtnosti na Ukrajině v roce 1933 podle věku a pohlaví. Takové dokumenty v archivu Kyjeva nebyly. A tak právě ukrajinští vědci spolu s americkými výzkumníky poprvé uskutečnili rozsáhlé studium demografických ztrát z hladomoru. Jejich výpočty jsou vědecké, ne politické.
Ztráty z Hladomoru
Vědci na základě nalezených archiválií nejprve obnovili statistické údaje o porodnosti a počtu zemřelých v Ukrajině v letech 1927 až 1939. Z údajů pak odstranili falšování sovětským režimem.
Počet městských a venkovských obyvatel Ukrajiny po odstranění sovětských podvodů. Autorské výpočty skupiny vědců z Ptuchova ústavu demografie a sociálních výzkumů
Poté, po určení skutečné statistiky, od celkového počtu zemřelých během let hladomoru, odečetli počty těch, kteří zemřeli vlastní smrtí. Vědci zjistili: kvůli vysoké úmrtnosti v období hladomoru v roce 1932 zemřelo 250 000 lidí. 160 tisíc v roce 1934, kdy už si všichni mysleli, že hladomor skončil, a v roce 1933 – 3 miliony 530 tisíc. Celkem tedy má hladomor na svědomí 4 miliony mrtvých (3,9). Navíc se také kvůli hladomoru nenarodilo více než 600 tisíc dětí.
Ztráty způsobené supermortalitou na Ukrajině v důsledku hladomoru v letech 1932-1934
Celkově tedy Ukrajina kvůli hladomoru ztratila asi 4 miliony 500 tisíc lidí. Téměř všichni mrtví byli rolníci. Čísla jsou zarážející. Dokonce i během brutální německé okupace byla míra úmrtnosti na venkově třikrát nižší.
Srovnání počtu obětí z řad venkovských obyvatel během hladomoru a druhé světové války
Ale proč byla úmrtnost tak vysoká? Snad špatné povětrnostní podmínky? Nikoliv, hladomory v důsledku sucha a neúrody bývaly v Ukrajině i dříve, ale tolik lidí nikdy nezemřelo. A to je první věc, která svědčí o tom, že hladomor byl vyvolán uměle.
Srovnání úmrtnostiv různých hladomorech na Ukrajině
Většina lidí zemřela v roce 1933. Přesněji, pouze v průběhu šesti měsíců. Červen byl nejhorší. Tak masivně a rychle na přirozený hlad jinde na světě nikdo nikdy nezemřel. A to ukazuje na skutečnost, že rolníkům nebylo odebíráno jen obilí.
Měsíční ztráty z hladu v roce 1933. Červen byl nejhorší. Denně umíralo 28 000 lidí. To je téměř 20krát více než v poměrně nehladovém roce 1930.
"Řízený hlad"
Nicméně ne všechny regiony Ukrajiny trpěly hladem stejně. A to je další detail, který svědčí o jeho umělém vyvolání. Během hladomoru v letech 1921-23 a 1946-47 trpěli nejvíce obyvatelé ukrajinského jihu. Je to přirozené, protože v Ukrajině právě tyto oblasti tradičně trpěly suchem a neúrodou. V roce 1933 však došlo k naprosto nepřirozenému hladomoru. Podle nových statistik většina lidí zemřela na hladovění nejen na jihu, ale ve střední Ukrajině. Jedná se o současné území Kyjevské, Poltavské a Čerkaské oblasti. Poslední dvě byly v roce 1933 součástí Charkovské oblasti.
Ztráty způsobené hladomorem v různých regionech Ukrajiny. Administrativní členění k 1. dubnu 1933
V tehdejších Kyjevské a Charkovské oblastech zemřely více než 2 miliony lidí, zatímco v Dněpropetrovské, Oděské a Doněcké „jen“ asi 900 000. Tento objev byl skutečně neočekávaný. Vědci také zjistili, že nejmenší počet obětí byl v Doněcké a v Černihivské oblasti. Ani to není náhoda. Černihivská oblast je obtížný, bažinatý a ne příliš úrodný region. Proto se tu s kolektivizací nespěchalo. Potravu bylo možné získat i v lesích. A Doněcká oblast byla nejdůležitějším průmyslovým centrem celého SSSR. Na její stabilitě závisela pevnost Stalinova režimu. Jižní oblasti: Dněpropetrovská a Oděská to byly hlavní producenti chleba. A právě tam po dlouhých měsících hladomoru směřovala potravinová pomoc. Neměla ale za cíl zachraňovat lidi. Blížila se jarní setba roku 1933 a někdo přece musel zasít úrodná pole ukrajinského jihu. A mrtví by to neudělali. Střed Ukrajiny, který obilí neprodukoval, byl ne náhodou klidně ponechán bez pomoci. Naopak. Do Kyjevské a Charkovské oblasti směřoval největší počet skupin kontrolorů zabývajících se prohlídkami zemědělských hospodářství. To je jedno z možných vysvětlení, proč centrální části trpěly mnohem víc než jih Ukrajiny. Hlad byl umělý a masová úmrtnost byla důsledkem krutých represí a rekvizic jídla. Tak se rolníci trestali za odpor.
Na fotografii je jedna z tisíců rekvizičních brigád, které zabavovaly rolníkům jídlo. Ve svých rukou drží kovové pruty, které používali jako sondy. Jimi sovětští aktivisté hledali nejenom obilí schované pod zemí, ale ve skutečnosti všechno jídlo.
Plán zásobování obilím, kvůli jehož plnění u rolníků hledali "ukradené" kolchozní obilí, byl zjevně nafouknutý. Dva roky před Ukrajinským hladomorem "vyždímali" z Ukrajiny tolik obilí, kolik daly dohromady všechny obilné regiony v evropském Rusku. Právě tehdy rolníci začali hladovět.
Srovnání plánů dodávek obilí v zemědělských oblastech Ruska a Ukrajiny
Jak ukazují statistiky, sklizeň byla dobrá. Ale v roce 1932 požadují od vyčerpaných a hladových rolníků neúměrně mnoho. A byl to plán smrti.
Ukrajina netrpěla hladem víc než ostatní?
Existuje názor, že hladovění bylo po celém Sovětském svazu a Ukrajina netrpěla víc než jiné republiky. Vědci i zde však provedli výpočty. V Ukrajině zemřelo více lidí. Rusko je na druhém místě v absolutních ztrátách. V Kazachstánu je počet obětí třikrát nižší.
Ztráty z hladovění v letech 1932-34 v republikách bývalého SSSR. Absolutní čísla
Pokud však vezmeme poměrnou ztrátu vztaženou k celkové populaci, pak v Kazachstánu byla míra úmrtnosti nejvyšší. Ztráty Ukrajiny jsou také velmi vysoké. V relativním vyjádření jsou čtyřikrát vyšší než v Rusku.
Ztráty z hladu v republikách bývalého SSSR vztažené k celkové populaci
Nicméně masově se z hladovění v Rusku umíralo pouze v určitých oblastech. Byla to Kubáň, kde byli Ukrajinci zastoupeni nejméně z 50 %, a obyvatelé Německé republiky v Povolží. Od roku 1919 UNR (Ukrajinská národní republika) oficiálně považovala Kubáň za svou součást. Zpočátku tuto vizi sdílela i ukrajinská vláda. Území Kubáně a další území s ukrajinskou většinu se však nepodařilo oficiálně připojit, ačkoli tyto požadavky se Moskvě opakovaně předkládaly. Nicméně v těchto oblastech probíhala bouřlivá ukrajinizace.
Na této etnografické sovětské mapě z třicátých let je vidět, že Ukrajinci byli v Kubáni zastoupeni masově. V oblastech vyznačených červeným šrafováním tvořili Ukrajinci většinu.
V prosinci 1932 Stalin ukrajinizaci ostře potlačil. Brzy potom byly v Kubáni, stejně jako v Ukrajině, všechny potraviny rolníkům odebírány. A právě tam se objevují i první vesnice zapsané na tzv. "Černé tabule" - seznamy "nespolehlivých" obcí a hospodářství. Tato administrativní metoda úplné izolace se brzy uplatnila po celé Ukrajině. Octly se na nich stovky vesnic, které nebyly schopné naplnit očividně nerealistické plány dodávek obilí. Nakonec došlo k jejich úplnému odříznutí a rolníci zde pomalu a ve velkém množství umírali v hladových mukách.
Vesnice, které se dostaly "černou tabuli". Jejich seznamy byly také publikovány v tisku.
Uzavřely se také hranice Kubáně a Ukrajiny. Lidé si nebyli schopni zachránit život ani útěkem.
Bitva čísel
Stepan Sosnovyj, který pracoval na výpočtech v nacisty obsazeném Charkově, nakonec svůj výzkum zveřejnil. Ale brzy po válce ho zatkla NKVD a Sosnovyj byl odsouzen k 25 letům vězení.
Článek: Stěpan Sosnovyj, "Pravda o hladu na Ukrajině v létech 1932-1933". Materiál byl zveřejněn v Charkovských okupačních novinách "Nova Ukraina"(8. listopadu 1942)
Původně se předpokládalo, že Sosnovyj uvedl počet 7,5 milionu mrtvých. Tato hodnota se stala populární mezi ukrajinskou diasporou. Její objektivnost trvale obhajují někteří ukrajinští vědci a státní instituce. Školy doporučují, aby učitelé používali přesně toto číslo.
Vědci z Ústavu demografie však vysvětlují, že je to přehnané: • Aby dosáhli s takovými ztrátami úrovně populace zaznamenané v roce 1937, musely by se na Ukrajině narodit 3 miliony dětí. Takový baby boom je nepravděpodobný. Ženy fyzicky nemohly porodit tolik dětí. • Za účelem kompenzace ztrát by sice bylo možné přesídlit na Ukrajinu lidi odjinud. Během této doby však bylo do Ukrajiny přesunuto pouze 130 tisíc lidí.
A dokonce Stepan Sosnovyj sám napsal, že jeho předchozí výsledky byly nepřesné. Sám vědec uváděl, že zemřelo asi 4,8 milionu lidí. Jeho odhad ztrát se příliš neliší od moderní studie ukrajinských vědců, kterou jsme použili v této studii.
Hladomor 1932-1934
4,5 milionů životů. Strašlivé množství lidských ztrát, které utrpěla Ukrajině z umělého vyvolaného hladu.
Levko Lukyanenko, budoucí autor zákona o nezávislosti Ukrajiny, nezemřel hladem jen kvůli shnilým bramborám, které mohl jeho otec ukrýt. Vasilijka Barka, spisovatelka, která o hladomoru vyprávěla světu, učila v Kubáni, zázračně přežila hladomor. Oles Gončar, klasik ukrajinské literatury, se zachránil díky sucharům, které sháněla jeho babička. Ale asi 4 miliony nepřežily. Více než půl milionu se nenarodilo. Každý osmý obyvatel Ukrajiny zemřel. Nikdy nebudeme vědět, čím by mohli být.
Materiál byl připraven na základě:
Vědeckých výzkumů týmu z Ptuchova ústavu demografie a sociálních výzkumů Národní akademie věd Ukrajiny: N. Levchuk, O. Rudnitsky, O. Gladun, N. Kulik ve spolupráci s O. Volovinou (Univerzita Jižní Karolíny, USA) a s Ukrajinským vědeckým institutem Harvardské univerzity.
Vědecké publikace O. Saltana "Historická hodnota výzkumů agronoma-ekonoma S. Sosnovyj v textech novin "Nova Ukraїna "(rukopis);
Použity byly také materiály a fotografie:
Fondu sektoru kartografických publikací Národní knihovny Ukrajiny I. V. Vernadskoho, GDU SBU, Ústředního státního kino-foto archivu Ukrajiny H. S. Pšenyčnoho, Centra městské historie střední a východní Evropy, UNIAN, Ukrinform
Autoři: Dmitro July, Vlad Krylevský; Radio Freedom
Jestliže jsem výše uvedl, že „ruský národ je osudově
poznačen sovětským dědictvím”, nemám tím na mysli jen onu morbidní nostalgii,
zidealizovanou či falešnou představu Sovětského svazu přetrvávající v myslích
Rusů.
Mám na mysli ono psychické kataklyzma, vznik SSSR a nastolení
komunistického režimu nad šestinou Země, které jako by bylo naplněním biblického
proroctví o Babylonské děvce, „sedící na mnohých vodách, se kterou smilnili
mnozí králové a obyvatelé Země se opili vínem jejího smilstva...”[1]
„oděné purpurem a šarlatem”[2] (šarlat
je barvou komunistických praporů) a „opilou krví svatých a mučedníků Ježíšových”
(Zj 17,6).
Děsivé dědictví Rudého Babylonu spočívá deformaci
společenského vědomí, ve svém důsledku odpovídající lobotomii nebo nevratnému
zásahu do genetické struktury organismu.
Cílenou likvidací elit, ale i jakýchkoliv projevů
samostatného myšlení, stimulací asociálních faktorů a temných pudů, adorací
lumpenproletariátu a barbarství a korumpováním slabších jedinců se podařilo komunistické
hydře (tak jako Babylonské děvce) vytvořit zrůdný mentální egregor, bioinformační
pole či kolektivní vědomí / kolektivní duši odrážející duševní a morální svět
společenské spodiny, lůzy.
Během sedmi desetiletí umělého míšení kultur potom navíc
mnohé národy potratily svou identitu, kořeny, některé i jazyk … z eugenického tyglíku stalinismu tak
nakonec vzešel nový, sovětský člověk ⎼ homo sovieticus. Resp. jednoduše
mankurt, jakožto typický představitel lůzy, vyznačující se morálním
relativismem, rovnostářstvím, občanskou pasivitou, pokorou vůči autoritám a
spoléháním na státní paternalismus.
Není pak divu, že s většinou Rusů, přesněji obyvatel Ruska, hledá
Evropan velmi obtížně společnou řeč, i navzdory případné jazykové příbuznosti (jako
v mém případě). Mankurtové mají problém pochopit i nejzákladnější principy
evropské etiky, jako, že se nemá lhát; že vždy je třeba dodržet dané slovo
anebo že základem slušnosti je odpovědět aspoň třemi slovy na každý dopis.
V chápání etiky mají prostě ruští mankurtové blíže k Mongolům
či Afričanům, než k obyvatelům západní Evropy.
A jak se ukazuje 30 let po pádu komunistického režimu,
naděje na reálné přiblížení Ruska Evropě v tomto smyslu je nadále mizivá.
Vždyť tak, jako kdysi i dnes pokračuje v euroasijském
Absurdistánu ono zmatení pojmů – á la "včasným příchodem do práce posílíš
světový mír" anebo "utrpení = hrdinství" (viz demagogie ohledně
počtu sovětských obětí světové jakožto měřítka zásluh na porážce nacismu).
'Marx's chief aim was the destruction of religion. The good of the workers was only a pretense....Communism is collective demon- possession".---Richard Wurmbrand
The book is available online here & scribd.com
http://www.amazon.com/
The late Reverend Richard Wurmbrand spent 14 years as a prisoner of the Communist government in Romania , where he was persecuted for his faith in Jesus Christ. His experience led him to spend further years researching Karl Marx and the Communist doctrines he developed. While Communism portrays itself as a noble endeavor for the good of mankind, and claims an Atheistic view, Wurmbrand exposes its true roots, revealing that Karl Marx and the fathers of the modern Communist/Socialist movements were inspired by the powers of darkness.
By examining the confessions, writings, and poetry of Marx and his followers, the author demonstrates how the "prince of darkness" gave these men the "sword" by which they have terrorized the nations. We consider this book an essential key to understanding the New World Order movement, of which Communism plays an important role. Wurmbrand proves that this movement is not simply the work of greedy men, hungry for wealth and power, but is "after the working of Satan" with the intent of destroying mankind.
I have recently read this book, and would recommend it to others. Those who know of the Jewish origins of Communism and the Satanic nature of the religion of Talmudic "Judaism" can already connect the dots. But this book is useful in that it provides a very compelling case that the man known as "Karl Marx" (an ethnic jew descended from a long line of rabbis whose real name was Moses Levy Mordecai) and his close associates at the center of the development of communism (almost exclusively known jews) were avowed Satanists or Luciferians, citing letters, poems, and other writings from Marx and his communist associates. It also details how a jew named Moses Hess actually recruited and shaped Marx's thinking, and was the brainchild of communism, with Marx being the frontman.
As practicing Satanists, Marx and his Jewish cohorts desired, like Satan himself, above all to steal, kill, and destroy, a take as many people to the abyss as possible. And that was the purpose of the ideology of communism - destruction. The lofty talk of "fighting for the proletariat" and improving society was just a bait, and the call for violent and permanent revolution against the existing (Christian) order the means to place the Jewish leaders of Communism into power. And, as history shows, this agenda of death and destruction has been ruthlessly implemented by the Jewish communists from 1917 onward all over the world.
... The book is available online here. It should also be noted that the author Richard Wurmbrand is an ethnic jew, a self-confessed "convert" to Christianity, and holds and expresses in the book the kosher views on the Holocaust Hoax and the idea that the jews are the descendants of the Israelites.
The following are some particularly interesting excerpts from the book. The first excerpt is a quotation from a Satanic drama/play titled "Oulanem" written by Marx.
From Chapter One, "Changed Loyalties", Sub-Heading "The Satanist Church and Oulanem" (pp 15-16 paperback): "Now I quote from the drama Oulanem itself: And they are also Oulanem, Oulanem. The name rings forth like death, rings forth Until it dies away in a wretched crawl. Stop, I’ve got it now! It rises from my soul As clear as air, as strong as my bones.
Yet I have power within my youthful arms To clench and crush you [i.e., personified humanity] with tempestuous force, While for us both the abyss yawns in darkness. You will sink down and I shall follow laughing, Whispering in your ears, “Descend, come with me, friend.” From Chapter Two, "Against All Gods", Sub-Heading "Satan in Marx’s Family" (pg 23 paperback): "Marx was an avowed enemy of all gods, a man who had bought his sword from the prince of darkness at the price of his soul. He had declared it his aim to draw all mankind into the abyss and to follow them laughing." From Chapter Four, "Too Late", Sub-Heading "Family Letters" (pg 46 paperback): "Another possible hint is contained in a letter written to Marx by his son Edgar on March 31, 1854. It begins with the startling words, “My dear devil.” Who has ever known of a son addressing his father like this? But that is how a Satanist writes to his beloved one. Could the son have been initiated as well?
Equally significant, Marx’s wife addresses him as follows, in a letter of August 1844, Your last pastoral letter, high priest and bishop of souls, has again given quiet rest and peace to your poor sheep. Marx had expressed, in The Communist Manifesto, his desire to abolish all religion, which one might assume would include abolishing the Satanist cult too. Yet his wife refers to him as high priest and bishop. Of what religion? The only European religion with high priests is the Satanist one. What pastoral letters did he, a man believed to have been an atheist, write? Where are they? This is a part of Marx’s life which has remained unresearched." From Chapter Five, "A Cruel Counterfeit", Sub-Heading "Bukharin, Stalin, Mao, Ceausescu, Andropov": "Other evidences of Satanist persuasion among Marxist leaders are also significant. Troitskaia, daughter of the Soviet marshal Tuhatchevsky, one of the top men of the Red Army who was later shot by Stalin, wrote of her father that he had a picture of Satan in the east corner of his bedroom, where the Orthodox usually put their ikons.
When a certain Communist in Czechoslovakia was named head of the State Council for Religious Affairs, an institution whose purpose is to spy on believers and persecute them, he took the name “Hruza,” which means in Slovak “horror,” an appellation used for “devil.”
One of the leaders of a terrorist organization in Argentina took upon himself the nickname “Satanovsky.”
Anatole France, a renowned French Communist writer, introduced some of the greatest intellectuals of France to communism. At a recent exhibition of demoniac art in Paris, one of the pieces shown was the specific chair used by that Communist writer for presiding over Satanist rituals. Its horned armrests and legs were covered with goat’s fur.
Britain’s center of Satanism is Highgate Cemetery in London, where Karl Marx is buried. Mysterious rites of black magic are celebrated at this tomb."
Národ ve vlaku. Stalinovi stačil k řešení čečenské otázky týden času a dostatek dobytčích vagonů 02. března, 16:04 - Václav Drchal V zajetí. Imám Šamil vedl Severokavkazany v bojích proti Rusům celé čtvrtstoletí. Roku 1859 se vzdal a o 12 let později zemřel v arabské Medině Právě před 75 lety spustil Stalin operaci Čečevica, během které bylo do kazašských stepí deportováno půl milionu Čečenců a Ingušů. Za úsvitu 23. února 1944 obklíčili po zuby ozbrojení příslušníci NKVD čečenské vesnice i horské „aúly“. Poté nechali obyvatele nastoupit a přečetli jim dekret o vysídlení. Na zabalení měli Čečenci a Ingušové čtvrt až půl hodiny, rodina si však sebou směla vzít maximálně dvacetikilové zavazadlo. Rozespalé lidi pak čekisté naložili na náklaďáky - většinou americké studebakery - a sváželi je k vlakům.
V Grozném, hlavním městě Čečensko-ingušské autonomní republiky, na to šel NKVD (Lidový komisariát vnitřních záležitostí, předchůdce KGB) sofistikovaněji. Čekisté nejdřív lidi vyzvali, aby se zúčastnili oslav Rudé armády, a pak jim zástupce velitele přečetl dekret o vysídlení a dodal: „Veškerý odpor je zbytečný, jste obklíčeni ozbrojenými jednotkami.“ Jinde muže vyzvali, aby se přišli podívat na jezdecké závody, jenže místo koní na ně čekala nákladní auta.
V několika těžko dostupných aúlech si čekisté nekomplikovali život a místní obyvatele prostě postříleli. Stejně dopadli pacienti některých nemocnic. Ve vesnici Chajbach čekisté prohlásili děti, starce, těhotné ženy a nemocné za neschopné transportu, „ubytovali“ je ve stájích, zatloukli dveře a okna prkny a všechny zaživa upálili. Mezi 700 zavražděnými byli mimochodem dva malí bratranci, teta a babička příštího - tehdy právě týden starého - prvního čečenského prezidenta Džochara Dudajeva. Více na: https://www.euro.cz/udalosti/narod-ve-vlaku-1441069?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu
Katyňský masakr nebo Katyňský zločin (polsky Zbrodnia katyńska) je označení pro povraždění polských válečných i civilních zajatců vězněných v sovětských koncentračních táborech a táborech pro válečné zajatce, které provedla NKVD v roce 1940. Povražděno bylo přibližně 22 000[1] mužů – zejména důstojníků a příslušníků inteligence. https://cs.wikipedia.org/wiki/Katy%C5%88sk%C3%BD_masakr
Masakr, o kterém Sověti lhali desítky let. Němci našli masové hroby u Katyně náhodou: https://zpravy.aktualne.cz/zahranici/katynsky-masakr-polsko-80-let-sovetsky-svaz/r~3e5507be4cd211eaa24cac1f6b220ee8
ASI JEDINOU ŠANCÍ NA MÍR JE DRTIVÁ PORÁŽKA RUSKA ! (Rozšířená a aktualizovaná verze původního interview pro Krajské listy z 30/4 2022) Pane Fero, v minulosti jste publikoval velmi tvrdé odsudky vnitřních ruských poměrů. Leckdo se vám smál a situaci zlehčoval. Současná válka vám bohužel dává za pravdu. Cítíte určitou satisfakci? Namísto pocitu zadostiučinění, že došlo na moje slova, pociťuji spíše vztek a lítost. Vztek na to, že ani Mnichov a poté Stalinovy hrátky se Západem neodradily naivní a oportunistické západní politiky od appeasementu; lítost nad tím, že kvůli krátkozrakosti, nepoučitelnosti, zbabělosti a lhostejnosti Evropanů znovu trpí jen pár kilometrů za našimi hranicemi miliony nevinných lidí. Prociťuji to o to více, že pro mě není Kyjev, Charkov, Slavjansk či Mariupol pouze názvem jakéhosi cizího města kdesi na východě, nýbrž jedním z míst, v nichž žijí moji přátelé, konkrétní lidé, měst, která znám ze svých cest po Ukrajině. Ukrajinská tragédie je nejen
Proč nás nemáte rádi? Tuhle otázku, vyslovovanou s lítostivou hořkostí a ukřivděností, jsem si už v Rusku vyslechl snad stokrát. Proč, proč, proč .... Stačí znát trochu historii a každý si může odpovědět sám! Vždyť se dá říci, že kdykoliv dorazili kozáci do střední a západní Evropy, byla to katastrofa pro celou evropskou civilizaci, ať to bylo v letech 1805-14, v r. 1849 anebo 1945. Aby byl obraz "slovanské vzájemnosti" co nejúplnější můžeme na úvod zmínit třeba ruský podíl na potlačení povstání v Uhrách 1848-49, po kterém byl v Rakousko-Uhersku nastolen Bachův absolutismus a na dlouho potlačeny emancipační snahy slovanských národů Habsburské monarchie. [1] Od počátku 20. století následuje celý řetěz ruských zásahů, které negativně, ba tragicky, ovlivňovaly naši historii, a projevů nepřátelství vůči našemu národu. Nejlépe pak vyniknou tyto aspekty česko-ruské vzájemnosti na pozadí česko-amerických vztahů. Zatímco vláda Spojených států již 3. září 191
E D I C E "CESTY ZA HORIZONTY" V této edici plánuji postupně vydat celou řadu cestopisů pojednávajících o mých cestách a poznatcích během nich získaných. NOVINKA "PŘES ČUKOTKU NA FIDŽI A ZPĚT 1 - Idel-Ural" UKÁZKY Z OBRAZOVÉ PŘÍLOHY: http://www.cadpress.sk/Fidzi1ukazky2-strany_red.pdf RECENZE: http://www.cadpress.sk/recenze_povolzi2016web.pdf *** https://info.dingir.cz/2023/10/cesta-regionem-idel-ural-historie-politika-nabozenstvi/ OBSAH : http://www.cadpress.sk/povolzi2016obsah.pdf https://static.artforum.sk/media/products-files/dd/59/1005643_573395c.pdf Jelikož mnoho knihkupectví nemá (přes opakovaná upozornění) mou novou knihu ani po několika měsících od vydání skladem a někteří knihkupci mé knihy cíleně bojkotují, nejoptimálnější / nejrychlejší je přímá OBJEDNÁVKA přes eshop vydavatelství: http://www.cadpress.cz nebo http://www.webareal.sk/cadpress/eshop/0/0/5/11523-PRES-CUKOTKU-NA-FIDZI-A-ZPET-1 při nákupu knih přímo od autora anebo z eshopu
Komentáře
a book by Richard Wurmbrand
1986
'Marx's chief aim was the destruction of religion. The good of the workers was only a pretense....Communism is collective demon- possession".---Richard Wurmbrand
The book is available online here & scribd.com
http://www.amazon.com/
The late Reverend Richard Wurmbrand spent 14 years as a prisoner of the Communist government in Romania , where he was persecuted for his faith in Jesus Christ. His experience led him to spend further years researching Karl Marx and the Communist doctrines he developed. While Communism portrays itself as a noble endeavor for the good of mankind, and claims an Atheistic view, Wurmbrand exposes its true roots, revealing that Karl Marx and the fathers of the modern Communist/Socialist movements were inspired by the powers of darkness.
By examining the confessions, writings, and poetry of Marx and his followers, the author demonstrates how the "prince of darkness" gave these men the "sword" by which they have terrorized the nations. We consider this book an essential key to understanding the New World Order movement, of which Communism plays an important role. Wurmbrand proves that this movement is not simply the work of greedy men, hungry for wealth and power, but is "after the working of Satan" with the intent of destroying mankind.
Review http://thy-weapon-of-war.blogspot.com/2009/09/excerpts-from-marx-and-satan-by-richard.html
I have recently read this book, and would recommend it to others. Those who know of the Jewish origins of Communism and the Satanic nature of the religion of Talmudic "Judaism" can already connect the dots. But this book is useful in that it provides a very compelling case that the man known as "Karl Marx" (an ethnic jew descended from a long line of rabbis whose real name was Moses Levy Mordecai) and his close associates at the center of the development of communism (almost exclusively known jews) were avowed Satanists or Luciferians, citing letters, poems, and other writings from Marx and his communist associates. It also details how a jew named Moses Hess actually recruited and shaped Marx's thinking, and was the brainchild of communism, with Marx being the frontman.
As practicing Satanists, Marx and his Jewish cohorts desired, like Satan himself, above all to steal, kill, and destroy, a take as many people to the abyss as possible. And that was the purpose of the ideology of communism - destruction. The lofty talk of "fighting for the proletariat" and improving society was just a bait, and the call for violent and permanent revolution against the existing (Christian) order the means to place the Jewish leaders of Communism into power. And, as history shows, this agenda of death and destruction has been ruthlessly implemented by the Jewish communists from 1917 onward all over the world.
The book is available online here. It should also be noted that the author Richard Wurmbrand is an ethnic jew, a self-confessed "convert" to Christianity, and holds and expresses in the book the kosher views on the Holocaust Hoax and the idea that the jews are the descendants of the Israelites.
The following are some particularly interesting excerpts from the book. The first excerpt is a quotation from a Satanic drama/play titled "Oulanem" written by Marx.
From Chapter One, "Changed Loyalties", Sub-Heading "The Satanist Church and Oulanem" (pp 15-16 paperback):
"Now I quote from the drama Oulanem itself:
And they are also Oulanem, Oulanem.
The name rings forth like death, rings forth
Until it dies away in a wretched crawl.
Stop, I’ve got it now! It rises from my soul
As clear as air, as strong as my bones.
Yet I have power within my youthful arms
To clench and crush you [i.e., personified humanity]
with tempestuous force,
While for us both the abyss yawns in darkness.
You will sink down and I shall follow laughing,
Whispering in your ears, “Descend,
come with me, friend.”
From Chapter Two, "Against All Gods", Sub-Heading "Satan in Marx’s Family" (pg 23 paperback):
"Marx was an avowed enemy of all gods, a man who had bought his sword from the prince of darkness at the price of his soul. He had declared it his aim to draw all mankind into the abyss and to follow them laughing."
From Chapter Four, "Too Late", Sub-Heading "Family Letters" (pg 46 paperback):
"Another possible hint is contained in a letter written to Marx by his son Edgar on March 31, 1854. It begins with the startling words, “My dear devil.” Who has ever known of a son addressing his father like this? But that is how a Satanist writes to his beloved one. Could the son have been initiated as well?
Equally significant, Marx’s wife addresses him as follows, in a letter of August 1844,
Your last pastoral letter, high priest and bishop of souls, has again given quiet rest and peace to your poor sheep.
Marx had expressed, in The Communist Manifesto, his desire to abolish all religion, which one might assume would include abolishing the Satanist cult too. Yet his wife refers to him as high priest and bishop. Of what religion? The only European religion with high priests is the Satanist one. What pastoral letters did he, a man believed to have been an atheist, write? Where are they? This is a part of Marx’s life which has remained unresearched."
From Chapter Five, "A Cruel Counterfeit", Sub-Heading "Bukharin, Stalin, Mao, Ceausescu, Andropov":
"Other evidences of Satanist persuasion among Marxist leaders are also significant. Troitskaia, daughter of the Soviet marshal Tuhatchevsky, one of the top men of the Red Army who was later shot by Stalin, wrote of her father that he had a picture of Satan in the east corner of his bedroom, where the Orthodox usually put their ikons.
When a certain Communist in Czechoslovakia was named head of the State Council for Religious Affairs, an institution whose purpose is to spy on believers and persecute them, he took the name “Hruza,” which means in Slovak “horror,” an appellation used for “devil.”
One of the leaders of a terrorist organization in Argentina took upon himself the nickname “Satanovsky.”
Anatole France, a renowned French Communist writer, introduced some of the greatest intellectuals of France to communism. At a recent exhibition of demoniac art in Paris, one of the pieces shown was the specific chair used by that Communist writer for presiding over Satanist rituals. Its horned armrests and legs were covered with goat’s fur.
Britain’s center of Satanism is Highgate Cemetery in London, where Karl Marx is buried. Mysterious rites of black magic are celebrated at this tomb."
Stalinist Communism is the victory of Satan over the human race.
02. března, 16:04 - Václav Drchal
V zajetí. Imám Šamil vedl Severokavkazany v bojích proti Rusům celé čtvrtstoletí. Roku 1859 se vzdal a o 12 let později zemřel v arabské Medině
Právě před 75 lety spustil Stalin operaci Čečevica, během které bylo do kazašských stepí deportováno půl milionu Čečenců a Ingušů.
Za úsvitu 23. února 1944 obklíčili po zuby ozbrojení příslušníci NKVD čečenské vesnice i horské „aúly“. Poté nechali obyvatele nastoupit a přečetli jim dekret o vysídlení. Na zabalení měli Čečenci a Ingušové čtvrt až půl hodiny, rodina si však sebou směla vzít maximálně dvacetikilové zavazadlo. Rozespalé lidi pak čekisté naložili na náklaďáky - většinou americké studebakery - a sváželi je k vlakům.
V Grozném, hlavním městě Čečensko-ingušské autonomní republiky, na to šel NKVD (Lidový komisariát vnitřních záležitostí, předchůdce KGB) sofistikovaněji. Čekisté nejdřív lidi vyzvali, aby se zúčastnili oslav Rudé armády, a pak jim zástupce velitele přečetl dekret o vysídlení a dodal: „Veškerý odpor je zbytečný, jste obklíčeni ozbrojenými jednotkami.“ Jinde muže vyzvali, aby se přišli podívat na jezdecké závody, jenže místo koní na ně čekala nákladní auta.
V několika těžko dostupných aúlech si čekisté nekomplikovali život a místní obyvatele prostě postříleli. Stejně dopadli pacienti některých nemocnic. Ve vesnici Chajbach čekisté prohlásili děti, starce, těhotné ženy a nemocné za neschopné transportu, „ubytovali“ je ve stájích, zatloukli dveře a okna prkny a všechny zaživa upálili. Mezi 700 zavražděnými byli mimochodem dva malí bratranci, teta a babička příštího - tehdy právě týden starého - prvního čečenského prezidenta Džochara Dudajeva. Více na: https://www.euro.cz/udalosti/narod-ve-vlaku-1441069?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu
https://cs.wikipedia.org/wiki/Katy%C5%88sk%C3%BD_masakr
Masakr, o kterém Sověti lhali desítky let. Němci našli masové hroby u Katyně náhodou:
https://zpravy.aktualne.cz/zahranici/katynsky-masakr-polsko-80-let-sovetsky-svaz/r~3e5507be4cd211eaa24cac1f6b220ee8
https://www.valka.cz/Katynsky-masakr-t76113
https://www.televizeseznam.cz/video/slavnedny/den-kdy-vedeni-sssr-schvalilo-katynsky-masakr-5-unor-152202
https://g.cz/katynsky-masakr-aneb-jak-dal-stalin-popravit-dvacet-dva-tisic-polaku/