Idea Třetího Říma a Zjuganovovi "blaničtí rytíři"
Idea Třetího Říma a Zjuganovovi "blaničtí rytíři" Přinejmenším poslední tři století ruské historie nám neskýtají pražádnou naději, že by se v nejbližších desetiletích mohlo Rusko jako celek transformovat v demokratickou zemi evropského typu. Zdá se, že v ruské společnosti dochází k specifickému, radikálnímu "rozevírání nůžek" nejen ve smyslu životní úrovně (prohlubování sociální nerovnosti, propasti mezi bohatými a chudými), nýbrž i ve smyslu "světonázoru". Drtivá většina občanů inklinuje ke zcela opačným pólům politického spektra. Jednak přibývá, hlavně mezi inteligencí a neruskými etniky, nesmiřitelných odpůrců putlerovské opričniny, kteří nejsou ochotni akceptovat návrat k samoděržaví a raději by volili vzpouru nebo emigraci [1] , a na druhé straně sílí ještě větší skupina občanů utíkajících se k stalinistickým reminiscencím, resp. směsi ultrapravicového slavjanofilství, bigotního pravoslaví, stalinismu a samoděržaví.